Venku byla šílená zima a já si na sebe vzala jenom lehkou bundu, myslela jsem, že umrznu. Rychle jsem doběhla do školy a zachumlala se do svetru, který mám vždy schovaný ve skříňce, protože se občas hodí, koneckonců jako teď.
Na chodbě jsem potkala JEHO. Už z dálky bylo vidět, že to není náhoda. Přibližoval se až hrozivě rychle, myšlenky mi lítaly od jedné k druhé. Co asi chce?...
Obejmul mě. Z toho ucítil mou odtažitost a mé studené tělo.
,,Nechceš zahřát?" Chtěl uvolnit situaci.
,,Popravdě asi jo..." Určitě jo! Jasně, že chci! Klepu se tady jako osika!
Zůstala jsem v jeho objetí nějakou chvíli. Mezitím jsme probrali nepodstatné věci okolo školy a rodiny, jen abychom měli o čem mluvit. Pak nastala ta známá trapná chvíle, ale měla jsem pocit, že chce něco říct...
,,Nezajdeme dneska do čajky? Odpoledne? Máš čas?"
,,Vlastně proč ne..." Odvětila jsem celkem bez emocí.
,,Aspoň se trochu zahřeješ."
Nutkání mu říct, že mě zahřálo jen bytí s ním, bylo velké, ale moje zbabělost větší.
Dopoledne mi v hlavě neběželo nic jiného než naše setkání. I Phil si toho všiml, nějak podezřele na mě celou dobu koukal.
,,Není ti něco Jess?" Zeptal se, když se odhodlal zajít za mnou.
Stihla jsem se na něj jenom kouknout, když v tom mě za ruku chytl ON a obejmul mě. Dost jsem se lekla. I Phil vypadal dost překvapeně, ale po chvíli se to spíš změnilo na vytočení.
Vyměnili si zlostné pohledy, ale neřekli nic. Phil se otočil a odešel, zatímco mě ON vedl za ruku na druhou stranu. Mé pocity z toho byly smíšené, ale nechtěla jsem tím zkazit odpoledne.
Místo toho, abychom došli do čajky jsem zabočili o ulici dřív.
,,Kam jdeme? Že ty mě chceš někam zatáhnout?" Zavtipkovala jsem, čímž jsem skrývala svůj strach. Ne, že bych se bála, že by mi něco udělal, spíš toho, že budeme úplně sami.
,,Zavři oči," tím mi dal své ruce před oči a vedl mě. Přitom mi povídal vtipné historky z jeho práce, začal pracovat jako barman.
,,Jsme tu!" Usmál se.
Otevřela jsem oči, stáli jsme před jeho barákem. Sevřel se mi žaludek. První myšlenku, co mi projela hlavou asi všichni uhodnete...
,,Neboj, jdeme koukat na film, ňoumo." Poznal strach z mých očí.
,,Prosimtě já bát se a tebe? No tak.. " Snažila jsem se vykličkovat z nepříjemné situace.
,,Tak pojď," ušklíbl se.
,,A na co koukáme?" Zeptala jsem se při stoupání do jeho pokoje po schodech.
,,Na naší klasiku!" Oba dva jsme milovali film "V hlavě". Ano, jsme trochu dětinští, hlavní ale je, že v tom nejsme samostatně.
,,Pizzu?" Nabídl mi v půlce filmu.
,,Já bych radši něco jiného," mrkla jsem na něj a trochu zaflirtovala.
