A L E X A N D R A :
Probudí mě můj mobil oznamující příchod smsky. Nevím, proč tam mám tak hrůzné a otrávené pípání. Musím to změnit, jo, to bude moje předsevzetí na příští rok.
Ještě se zavřenýma očima rukou šátrám po nočním stolku ve snaze ho najít. Když ale něco shodím, je na čase otevřít oči.
Pomalu od sebe odlepím víčka a hned mi do očí udeří prudké sluneční světlo. Doháje, proč jsem byla tak líná zatáhnout ty závěsy?
Nahmátnu telefon a kouknu se, kdo mě tak brzo ráno budí. Protože chci vědět, čí mrtvolu budu zakopávat u tety na zahradě.
From Mr. Lucas
Dobré poledne :) tu je ta adresa: Down street, 123 , San Francisco :) dojdi kolem třetí ;)
-L
Kouknu se na hodiny a zjistím, že je půl dvanácté. Skutečně brzké ráno. To ten časový posun. První nemůžu spát a pak spím do oběda.
Tak mu jen odepíšu OK a vyhrabu se z teplých peřin. Neochotně si nazuju svoje papučky a sejdu do kuchyně.
,,Ahoj teto. Čau Kevine." Pozdravím oba a do skleničky naleju vodu. Na ex ji vypiju a obrátím se na tetu.
,,Můžu jít dnes ke kamarádům?"
zeptám se.
Teta mě hned vyslíchá jako na policii. Jak se jmenují? Kdy a kde jsem je potkala? Bla bla bla. Trochu příběh upravím, aby zněl líp. Potom mi to s úsměvem dovolí.
,,Ale vem s sebou Alexe. My jdeme do práce." Dodá a já otráveně protočím očima.
Po obědě napíšu Lukovi, že dojdu i s bráchou, na což on mi odpoví, že je to ok. Tak je to ok.
V půl třetí vyrazíme. Alex se mě pořád něco ptá, ale já ho ignoruju. Jeho přiblblé kecy o tom, že jsem do Lukase zabouchlá, mě nezajímají.
Ale navzdory tomu je to pravda. Luke se mi líbí. Je pěkný a milý, rozumíme si, je s ním sranda. I když obecně moc blonďáky nemusím, Luke je ona pověstná výjimka. Ani v nejmenším mě nenapadlo, že moje první láska bude kluk, kterého poznám v SF.
Ale co když se mu já nelíbím?
,,...-Jo a určitě budete mít krásné
děti...-" mele dál Lexa.
,,Už. Drž. Prosím. Chvilku. Hubu." Zavrčím na něj nasraně. Třeští mi z něj hlava.
Skutečně je asi pět minut ticho. Jdeme po cestě, já si v klidu pohupuju rukama. Když v tom...
,,Lexi...-"
,,Mlč!!!"
,,Ale-"
,,Žádné ale!"
,,Jenže už jsme tady!"
Překvapeně vzhlédnu k domu, u kterého brácha stojí. Na schránce je Irwin, což sice není příjmení Lukea, ale matně si vybavuju, že jednoho z jeho kamarádů jo. Otevřu sms, adresa odpovídá.
Tak pokrčím rameny, s Alexem dojdu ke dveřím a zazvoním.
Uslyším řev a smích a dveře se prudce otevřou. Za nimi se v úzké chodbičce strkají černovlasý kluk s čokoládově hnědýma očima, na sobě má tepláky a triko AC/DC, které odhaluje jeho tetování na rukou; roztomilý brunetek s vlnitými vlasy chycenými v šátku a zeleno hnědýma očima, oblečený v černém; spolu s blonďákem s pichlavě modrýma očima, náušnicemi v uších a piercingem v obočí.
,, Ahooooooj!" usmějí se.
Ten s havraními vlasy pak zavolá do útrob domu: ,,Hemmo, neřekls nám, že ta tvoje Alex je taková kočka!"
---------------
Díl o ničem, ale nestíhám.
Děkuju za cca 100 reads! :3
I love you all ♡♥
Ps. Jak myslíte, že příběh skončí? Prozradím vam, že bude druhý díl. Možná, pokud bude zájem.
-H&K
ČTEŠ
San Francisco/ Luke Hemmings
Fanfiction"I za pár měsíců se dá prožít malá věčnost a některá nekonečna jsou větší než jiná." -John Green, Hvězdy Nám Nepřály /5sos are famous/ Cover by: DoggyTina
