San Francisco/ Luke Hemmings

16. ,,..spolu být nemůžou."

Neděle odpoledne
A L E X A N D R A

,, No tak dělej, přiznej se, kde máš dvojče. Dělej, nebo střelím! Vážně, kde ho schováváš? Řekni to." Vyhrožuju. ,, Opravdu mi to pověz! Po dobrým...nebo zlý!" Nabiju imaginární pistol.

,, Zlato." Osloví mě jemně Luke.
,, Ta ponožka ti neodpoví, věřm mi, lásko." Dodá se smíchem.

,, No jo furt." Ušklíbnu se a hodím pruhovaného zrádce, který neprozradil polohu svého dvojčete, do kufru.

Luke mě ze zadu obejme.
,, Princezno." Vydechne tiše.

,, Co je Lukey? Trápí tě něco?"

,, Ano." Odpoví Luke hlasem plným smutku, bolesti a stesku.

,, A co?" Zeptám se znovu opatrně.

,, Za měsíc a několik dní odjedeš a pak se už asi neuvidíme. Bolí mě to, ani nevíš jak moc. Chtěl bych s tebou být navždy."

,, I mě je to líto Lukeu. Však můžeme si volat a psát a o prázdninách se třeba můžeme potkat."

,, To nepůjde, víš, protože budu mít práci-...."

,, I za pár měsíců se dá prožít malá věcnost a některá nekonečna jsou větší než jiná." Skočím Lukovi do řeči tím, že odrecituju citát z knihy od Johna Greena-Hvězdy nám nepřály.
,, Promiň, chtěl si ještě něco?"

,, Jo! JO CHTĚL JSEM TI NĚCO ŘÍCT!" Rozkřikne se Luke.
,,UŽ SE O TO SNAŽÍM OD SOBOTY A TY MĚ POŘÁD PŘERUŠUJEŠ!"

,, A to je tak moc důležité?" Naznám opatrně. Jemně se dotku jeho ramene, ale on moji ruku setřese. Stáhnu ji zpět k tělu se smutkem.

,, ANO JE! ALE To už je stejně jedno, víš? Přece už tady spolu dlouho nebudeme..." nakonci se mu zlomí hlas.

,, A já to tak asi chci, viď Lukasi! Já stojím o TO, že jsem se zamilovala do kluka, který bydlí několik miliónů kilometrů ode mě, že? Já to tak asi chtěla! Něco ti povím, chtěla jsem poznat lásku, ale teď jsem pochopila, že někdy je to jako v Romeo&Julie, i přes to, že jsou si souzeni, spolu být nemůžou."

Popadnu svůj kufr a odejdu ze dveří.
Hodím ho do auta a smutně si sednu do zadu.

Luke po chvíli dorazí taky. Jen se na mě podívá ve zpětném zrcátku a nastartuje, rozjede se a míříme do San Francisca.

Celou cestu panuje hluboké ticho, ani rádio nehraje. Zapnu si tedy hudbu do sluchátek.

Rozezní se Thousand Years.
Vzpomenu si na den, kdy jsem do Sydney letěli, jak jsem tuhle písničku poslouchala v letadle...

Usadíme se vedle sebe, oba si zapneme s melanchonickou náladou hudbu do sluchátek.
Po chvíli mi Alexova hlava klesne na rameno a on usne.

Podívám se z okna. Hvězdy září jako světýlka na vánočním stromku. Miluju Vánoce a všechno kolem nich!

Na mobilu naskočí další písnička.

Heart beats fast,
Color and promises.
How to be brave?
How can I love when I afraid to fall,
But watching you stand alone.
All of my doubt suddenly goes away somehow .

Chtěla bych znát ten pocit, kdy srdce bije rychle, kdy milujete i když se bojíte. Pocit, když bych viděla stát na ulici kluka, mého kluka, a všechny pochybnosti by ze mě opadli.

One step closer.

I have died everyday waiting for you,
Darling don't be afraid.
I have loved you for a thousand years .
I'll love you for a thousand more.

Pocit, když by mi řekl "zlato, neboj". Pocit, že mě on miluje na sto let.

Time stand still.
Beauty in all shellu is.
I will be brave..
I will not let anything take away.
What's standing in front of me.
Every breath.
Every hours has come to this.

One step closer.

Pocit, že se zastaví čas, když budu s ním. Že všechno v mém životě směřovalo k němu.

I have died everyday waiting for you,
Darling don't be afraid.
I have loved you for a thousand years .
I'll love you for a thousand more.

And all along I believed,
That I would find you .
Time has brought your heart to me.
I have loved you for a thousand years.
I'll love you for thousand more.

One step closer.

Pocit, že jsem věřila, že ho najdu, kluka, který se mnou bude navždy. Pocit, že mi řekne, že mě miluje.

Rozčileně hudbu vypnu.

Ano, všechny tyhle pocity bych chtěla zažít. Prožít si tu pravou zamilovanost. Poznat lásku i jinak, než z knih.

Po tváři mi steče neposedná horká slza. Kutalí se po bradě až dopadne na mé spojené ruce v klíně.

Pak se skrz slzy usměju, když si vzpomenu, kam míříme.
Co já vím. Je mi devatenáct. A celé léto v San Franciscu mám před sebou. Třeba tam nějakého kluka potkám.

To všechno jsem poznala a pocítila na vlastní kůži. Bylo to nádherné.
Jenže co z toho, když nám to nemůže vydržet?

Najednou cítím tvrdý naráz do boku auta. Slyším křik, sirény a jak na mě někdo zoufale volá.
A pak už je jen tma a bolest.

--------
Už skoro 550 reads! :3
Co říkáte na díl? Pi delší době trochu zajímavý. Během čtrnácti dnů příběh skončí a bude pokračování s názvem Lost Boy ♡

A teď ještě chci říct, (fanynky 5sos a The Vamps zbystřete!) Jenn_es píše úžasný příběh Love Or True ♡ přečtěte si to, stojí to za to xD jen ne naše komentáře :D

To je vše. Pro ty kdo čtou Kaylight, snad dnes ještě bude díl
-H&K