Střípky z mého života

Všichni máme rádi Hunger Games :D

Prostředí: To jsme takhle byli jednou s karatem v Německu na takový výlet. Byli jsme tam pouze tři dny a všichni jsme spali v jedné tělocvičně, která byla relativně malá a my jsme se ještě ktomu museli vejít na jednu polovinu.

Je kolem půl dvanácte a vy si ležíte ve spacáku a v naprosto tiché tělocvičně  přemýšlíte jako každý večer jestli, když spáříte jednorožce s drakem bude to taky kadit skittles a nebo to bude chrlit duhovej oheň. Když už se konečně dohrabávám k řešení tohoto závažného problému tak uslyším pískání, jako když v Hunger Games pískali to znamení co měla Kattnis s Routou a někdo vedle mě se pruce zvedne a zařve přes celou tělocvičnu 

  ,,Jsem Kattnis Everdeen a budu vaším reprodrozdem"

  Nebyl to nikdo jiný než Pája, kamarád který spal o spacák vedle. V tu ránu jsem chytla takový výtlem spolu s Doušovou, že jsem pak vypadala, jako namrdaný lachtan a příslušně jsem kolem sebe mlátila rukama do spacáku. Což bylo hrozně hlasité, ale stejně se nikdo neprobudil. ,,Lauro nemlať kolem sebe těma rukama je to hrozně slyšet, někoho vzbudíš" řekla mezi smíchem Doušová. Když tohle dořekla tak jsem se začala smát ještě víc a myslela jsem, že se počůrám. Jenom díky mému pudu sebezáchování jsem se přestala smát, protože vidět nasraného trenéra bych fakt nedala a kdyby tam na nás vlítnul a seřval by nás tam, určitě bych si vzpoměla na Páju-Kattnis, určitě by mě vyloučil za to, že se mu směju do ksichtu.

Čést kluci a děvčata. Tohle byl fakt jeden z TOP50 co mám, když se to tady popisuje je to jiný než v realu. Tohle je můj první příběh, takže když se vám nebude líbit tak je mi to u skittles, ale byla bych ráda za případné rady. Děkuji a přísloví nakonec "Není reprodrozd, jako reprodrozd"       Čest