Střípky z mého života

NIKDY se neser do anime

Na lyžáku 2016 pokoj pro 10lidí. Přímo přede dveřma schody a aby jste se dostali k těm dveřím musíte jít doleva, doleva, doprava (nejvíc navigace)Víte na lyžáku jsem celkem ještě dost ujížděla na anime. No dobře byla jsem debil do Anime, protože to bylo samé anime sem, anime tam(jak říkám prostě debil). A jako správný Otaku jsem bránila anime děj se co děj i přesto, bže bych se měla hádat s kamarády nebo jim nějak ublížit. Mě by to bylo jedno hlavně, že by byla čest anime hájena.

A to jsem se tak s kámoškou koukala na Naruta, protože to bylo jediné anime co jsme měli stažené. Najednou do pokoje příjde KosmetičkaK a ptá se na co se koukáme. Tak jí pohotově odpovíme, že na Naruta a opět se zažereme do děje. KosmetičkaK jenom tak sedí a něco si dělá, když v tom se ozve ,,Anime je pro děcka" takovým ležérním hlasem. Moje až moc aktivní já se rozhodne, že nikdo nebude hejtovat něco co mám ráda a začne se bránit ,,Anime není pro děcka, třeba v tomhle je celkem dost krve a to nemluvím o jiných".

Nachvíli zase naše KosmetičkaK sklapla. Po pár minutách ticha, ale opět promluvila ,,Anime je sračka a je pro děcka". Na to jsem jí odpověděla opět já, protože kamarádce to bylo celkem jedno. No jó no flegmatik. ,,Prosím kritizuj co hceš, ale na anime mi nešahej, nebo se neuhlídám a něco udělám" žádám jí, ale ona ne a ne dát pokoj. ,,No jo ne, ale stejně je to sračka pro děti" odpoví opět nezaujatě. V tu chvíli se postavim a chi jí něco udělat a ona se na mě kouká se strachem v očích a taky z ní mluví strach ,,Ne ne dobře není to sračka".

A byla opět chvíle ticha, která trvala tak 5 minut, ale KosmetičceK to nedalo a začala opět mluvit ,,Anime je zasraná píčovina pro malé děti, ale jestli jste zasrané malé děti tak OK". V tu chvíli by se ve mě krve nedořezalo a vykřikla jsem ,,Co, že jsi to řekla" a začala se rychle zvedat. Jakmile mě uviděla se zvedat, začala utíkat pryč z pokoje a u toho křičet/vřeštět ,,Anime je super a vůbec není pro malé děti. OMLOUVÁM SE". Ale cestou zakopla o rám dveří a svalila se vedle nich a já se nad ní tyčila s opravdu rozlobeným pohledem a asi bych jí něco udělala kdyby někdo neřekl ,,Co to proboha děláte" a já neuviděla na schodech sedět její nejlepší kamarádku a mého budoucího spolužáka.

Slova autora: Zdravím ponové a dámové doufám, že se vám moje dílo líbí, protože je sakra těžké popsat ty situace. Upřímně se omlouvám, ale jaksi mi nefungují  odstavce tak jak by měli a proto to vypadá tak jako to vypadá. No jo spomínám jak jsem byla ještě malé Otakátko a hrozně ujetá. Teď jsem ujetá na normál seroších...no jo no pokrok nezastavíš. Ještě nějaké to moudro na závěr: Nenaštvi člověka, který je agresivní tím, že mu budeš zesměšňovat jeho oblíbené trávení času, nebo bys mohla dopadnout jak řepkový olej. Řepko.

Každopádně jestli se někomu moje dílo nelíbí tak ať mi klobouk políbí a nebo to zavře. *Úžasná Eulalie