Velmi smyslu neplné útržky a kousky z mého života plného náhodných výtlemů a všehomožného, ale i nemožného.
Protože můj smysl už nemá život.
Upozornění: Pro slabší povahy máme doporučení ať to radši nečtou, ale jestli chcete tak jedině na vlastní ús...
O hodině přírodopisu se člověk nudí a proto napsal příběh o životě Ještěrky.
****
Miluju svojí postel a ledničku. To jsou jediná světla v mém Emo životě. V ledničce je světlo zabudované, ale v posteli ne. Proto jsem přišla s LEDMO postelí. Svítí černě a má v sobě zabudované LED pásky.
Nechápu, ale proč si nemůžu dávat půlnoční rande s Nutellou. Proč mi to zakazujou, když tam má ty světla, tak proč nemůžu na půlnoční rande ? Na co jsou tam ty světla vlastně jsou ?
Mám teorii, že tam jsou jako světla při přistávací ploše. Lítají tam cukry, soli a tuky. Potom jsme ještě více tlustí. Teda já ne, já jsem Anoreptyčka a líbí se mi to. Díky tomu, že jsem Anoreptyčka tak si můžu mít rande s Nutellou. Já jí nezavraždím jako ty. TY NORMÁLNÍ NUTELLO ZABIJÁKU.
****Asijská popelka*****
Byla jednou jedna Zmrzlinářka, která byla z Asie a byla opravdu mlaďoučká. Její rodiče vlastnili obchod s potravinami a její bratr byl na studijích, takže nikdy nebyl doma. Tahle naše Zmrzlinářka, musela pomáhat v obchodě i o prázdninách, protože její brtatr byl pryč. Musela dodržovat Asijské tradice a to jsou na tlustočerva, nesměla spát mimo jejich dům. Bylo toho hodně co nesměla a nebo musela, proto jsem vám dala jen příklady. Měla to hold v životě těžké až do toho dne.
Zmrzlinářka se dívala na jakési anime, ale ne s obvyklým nadšením. Bylo to tím neskutečným teplem. Nemohla myslet, nemohla se soustředit, protože ji sužovala ta obrovská teplota. Rozhodla se tedy, že si zajde do přízemí pro nanuk. Šla dolů po schodech a přitom si broukala nějakou melodii. Když došla dolů, pozdravila rodiče a mířila k mrazákům. Jakmile knim došla, čekala jí těžká volba mezi vodovým nanukem a kornoutem s oříškami. Po pěti minutách, vyjemenování PRO a PROTI si nakonec vzala kornout s oříšky. Liným krokem mířila zpátky do pokoje a cestou si vzala Kofolu. Jak tak šla, její rodiče jí zavolali, protože na skypu měla příbuzné. Měla si snima jít popovídat, ale ona nechtěla, protože jim volali každý druhý den. Proto nabrala odvahu, rozeběhla se do svého pokoje. Kde si v klidu mohla dodívat na rozkoukaný díl. Bohužel cestou ztratila, kofolu, kournout, dokonce i botu. Když byla v pokoji uvědomila si svoje ztráty, ale řekla si, že je to přijatelná cena za takový útěk.
Po pár dalších epizodách, jí někdo poklepal na rameno. Když se otočila, stál tam její bratr. Okamžitě ho objala, protože jí moc chyběl. Když se od ní bratr odtáhl, usmál a položil na postel Kofolu a kornout s oříškami. Zmrzlinářka sena něj s nadšením koukla. Vypadala jako štěně, které si de hrát. Bratr, ale zpoza zad vytáhla poslední věc, její zatoulanou botu. A od teď se opět koukala na anime s její obvyklou nadšeností.
****
Toto je příběh napsán, podle skutečné situace.
****Básnička****
Dva milenci na stráni
slyší ptáků zpívání.
Sledují je lítat v dáli
Sofii vlasy vlály.
Svůdně se zahleděla na Adama
a řekla ,,Já tě mám vlastně ráda."
Adam se na ni otočil
ve větru ji zatočil.
Něžně ji políbil na čelo
a tak to všechno začalo.
Už se začalo stmívat
a dva milenci se začaly líbat.
Okolo deky zapálil svíce
a začervenaly se mu líce.
Klekl si na kolena
a zeptal se ,,Budeš moje žena ? "
Sofii srdce zaplesalo
samozřejmě řekla ANO !
Její život se náhle změnil
když se sní Adam oženil.
Dva manželé na stráni
slyší dětí vřískání.
Sledují je běhat v dáli
jak si spolu hrály.
Vlídně se koukla na Adama
a řekla ,,Stále tě mám ráda."
Dva důchodci na stráni
slyší smrti volání.
Hrobeček jim kopají
u toho si pískají.
Jejich čas se krátí
Již se sem nikdy nenavrátí.
Do očí se jí zahledí
,,Kéž by jsme byli opět mladí"
A za dva měsíce
mířili směr márnice.
****
Slova autora:
Dobrý večer, pánové a dámové. Musím říct, že jsem zde dlouho nebyla, ale důvod je jednoduchý a prostý jako facka. Nebudu vám lhát a prostě řeknu, že jsem byla líná si sednout a něco napsat. Možná v seznamu důvodů je zítřejší vysvědčení a zkoušky z karate, ale jinak lenost vyhrává. Opravdu mne to mrzí, ale vlastnosti se těžko změní.
Jinak báseň nebyla napsána pouze mnou, ale partou pěti autistů, počítaje sebe. Na školním výletě jsme měli spoustu zajímavých úkolů a jedním znich byl, napsat báseň romantickou a nebo hororovou. Jelikož nám bylo líno vymýšlet horor, tak jsme napsali tohle. Musím říct, že jedna autistka tam chtěla mít spoustu, ale spoustu úchyláren, naštěstí jsme jí to zatrhli.
Musím vám, ale poděkovat za 700 přečtení je to neuvěřitelné. Ještě nedávno to bylo 100 a najednou je to o šestcet víc. Děkuji moc moc moc. Moje radost se nedá popsat, ale řekla bych, že nejbližší slovo je: UltraMegaSuprČuprTotalKrutéŽemazing. Jo to je to slovo 😂😂. Vymyslela jsem ho já, takže prosím, když se vás někdo zeptá, kdo to vymyslel, odkaž te ho na mně. Třeba poté překročíme vyšší hranice.☺️
Btw: Když řeknete, že je to nepopsatelné, tak jste ho slovem nepopsatelné popsali. Mind fuck že ??
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
No jinak, kapitola nebyla, protože jsem hledala jedno slovo, ale jelikož jsem ho nemohla najít, vymyslela jsem si vlastní. Moudro na závěr: Nikdy nepište nic pod vlivem černého čaje!!! (Jako bych pod ním nebyla každý den 😂😂😂)
