Brother's friend

21. část

Vzbudila jsem se asi kolem šesté hodiny večer. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, kde jsem a proč tam jsem. Takže to nebyl jen zlý sen řekla jsem si. 

Protože už jsem měla docela hlad, rozhodla jsem se, že si zajdu ven pro něco k snědku. Svázala jsem si vlasy do drdolu, vzala si kabelku a vyrazila jsem. Naštěstí byla kousek od hotelu pekárna a tak jsem si koupila pár koláčů. O kousek dál jsem zašla do kavárny a objednala si kávu.

Pořád jsem musela přemýšlet nad Thomasem. Pořád jsem si v hlavě přehrávala celou tu situaci. Kdyby mi někdo před dvěma dny řekl, že mě Thomas podvede, vysmála bych se tomu člověku. Ale teď ...

,,Dáte si ještě něco?" vyrušila mě číšnice. ,,Ne, děkuji." pokusila jsem se o úsměv a ona odešla. Najednou jsem přišla na způsob, jak aspoň na chvíli zapomenu na to , co se stalo. Dopila jsem svou kávu a odešla ze Starbucks. Přišla jsem zpět do hotelového pokoje a začala se přehrabávat v kufru. Nakonec jsem si oblékla obyčejné upnuté rifle, bílé tílko s výstřihem a černou koženou bundu. Lehce jsem se nalíčila a vyžehlila si vlasy. Do malé, černé kabelky přes rameno jsem si dala vše potřebné, odešla jsem z pokoje a po chvíli i z hotelu. Během oblékání jsem si stihla zavolat taxík a tak na mě již čekal před hotelem. ,,Dobrý den, potřebovala bych zavést do nějakého méně známého klubu prosím." mile jsem se usmála na řidiče, který jen přikývl.

Po několika minutách řidič zastavil před nějakým klubem. Dala jsem mu částku, kterou požadoval a vystoupila jsem. Vešla jsem do klubu a ihned mě do nosu udeřila známá vůně alkoholu a cigaret. Prodrala jsem se až k baru a řekla si o dvojitého panáka toho nejtvrdšího alkoholu. Hodila jsem to do sebe a řekla si hned o dalšího. ,,Copak se ti stalo shawty?" ozval se vedle mě mužský hlas. Podívala jsem se vedle sebe a nemohla uvěřit svým očím. ,,Justine?! Co tady děláš?" usmála jsem se na něj. ,,Potřeboval jsem na chvíli vypnout. Ale co tady děláš ty ? Myslel jsem, že jsi ještě v Kanadě." ,,No měla bych být." podívala jsem se na prázdnou skleničku v mé ruce. ,,Co se stalo?" chytl mě za ruku. Podívala jsem se nejdřív na naše ruce a potom na něj. ,,Thomas mě podvedl." řekla jsem mu a kývla na barmana aby mi ještě dolil. ,, Ouu Em.. To mě vážně mrzí." objal mě a já ho pevně stiskla. ,,Chceš si o tom promluvit?" zeptal se a já zavrtěla hlavou. ,,Když o tom začnu mluvit, budu brečet a toho už mám pro dnešek dost." odtáhla jsem se od něj , protože jsem už cítila stékající slzy. Setřela jsem je a párkrát zamrkala. ,,Chápu." řekl a poprosil barmana rovnou o celou flašku nějakého alkoholu. Vzal ji i s našimi skleničkami a šli jsme si sednout do jediného prázdného boxu úplně vzadu. Popíjeli jsme, povídali si , smáli se.. Justin mi vyprávěl vtipné historky o jeho sourozencích a já aspoň na chvíli zapomněla na Thomase.

,,Ohh Shawty! Myslím, že už toho máš dost." pokusil se mi sebrat už skoro prázdnou flašku. ,,Hej! Nech toho! J-já jsem úúúplně v pohodě." vytrhla jsem mu flašku a znova si lokla. ,,Ne nejsi." v rychlosti mi sebrat flašku a dal ji tak abych na ni nedosáhla. ,,Hele! Vrať mi ji!" začala jsem se vztekat. ,,Ne, už žádný alkohol. Pro dnešek toho bylo dost. Jdeme." Vstal a i přes můj odpor a veškerou snahu mě postavil a pak si mě přehodil přes rameno. ,,Justine, dej mě na zem! Hned!" řvala jsem a bouchala ho do zad. Snažila jsem se i kopat, ale pevně mi držel nohy, takže to moc nešlo.

Když jsme se ocitli venku, zastavil prvního taxíka , co projížděl a posadil mě dovnitř. Posadil se vedle mě a oba nás připoutal. Začal diktovat moji adresu, ale já ho zastavila. ,,Ne počkej! Já nechci domů. Mám pokoj v hotelu i s věcmi." ,, Fajn, jaký je to hotel?" chvíli jsem přemýšlela, ale nemohla jsem si vybavit jméno toho hotelu. ,,Jéé to jste vy? Nejdřív jsem vás nepoznal. Vím jaký hotel tady slečna myslí. Dopoledne jsem ji tam vezl z letiště." ,,Vážně? To je super. Zavezte nás tam."

,,Dal by jste mi prosím autogram? Dcera vás zbožňuje." zeptal se Justina, když zastavil před mým hotelem a podal mu nějaký bloček a fixu. ,,Jasně. Jak se jmenuje?" ,,Lily." Justin něco napsal do toho bločku a podal to zpět tomu milému pánovi. ,,Moc děkuji. Dcera bude nadšená." ,,Nemáte zač." usmál se na něj Justin a podal mu peníze. ,,Zbytek si nechte." řekl a vytáhl mě ven z auta. ,,Počkejte! To je moc peněz!" zakřičel z okna, ale to už si mě Justin zase hodil přes rameno a nesl mě do hotelu.

,,Jaké patro?" ptal se, když jsme byli ve výtahu. ,,Sedmé patro, pokoj číslo 132, kartu mám v kabelce." řekla jsem mu vše najednou aby se pak neptal.

Odemkl pomocí karty pokoj a pak za sebou zase zabouchl. Došel k posteli a položil mě na ni. Pomohl mi sundat bundu a boty. Ležela jsem na zádech a on mi najednou začal rozepínat rifle. ,,Tak ty takhle jo?" pokusila jsem se o svůdný tón. ,,Nech toho Em. Nechci tě ojet." řekl a položil mé rifle na křeslo. ,,Ále neříkej , že by sis to nerozdal s holkou jako jsem já." posadila jsem se. ,,Fajn, máš pravdu. S holkou jako ty bych si to rozdal, ale Ty jsi sestra mého kamaráda a ke všemu úplně na mol. Vždyť by sis to ani nepamatovala a nejspíš by si byla naštvaná, že jsem zneužil situace. A to nejdůležitější - Harry by mě zabil! Uvidíme se zítra, dobrou Em." chystal se odejít. ,,Justine nechoď!" řekla jsem zvýšeným hlasem a on se otočil. ,,Promiň nevím, co to do mne vjelo. Prosím zůstaň." ,,Em já.." ,,Justine prosím. Vážně nevím, co to do mne vjelo, ale už to je pryč. Opravdu. Jen potřebuji někoho, koho bych mohla obejmout." podívala jsem se na něj smutně. Vážně jsem najednou potřebovala někoho obejmout. Ten alkohol mi asi vážně leze na mozek. Chvíli se jen rozhlížel po pokoji a nejspíš přemýšlel jestli má zůstat. Nakonec ale zhasl, přišel z druhé strany k posteli a jen v tričku a boxerkách si lehl vedle mě. ,,Pojď ke mně." usmál se na mě a rozevřel náruč. Namáčkla jsem se na něj a pořádně ho objala. ,,Děkuju ti Justine." řekla jsem šeptem. ,,Za co mi děkuješ?" divil se. ,,Za dnešek. Vážně si mi dneska pomohl. Nejdřív si mi pomohl aspoň na pár hodin zapomenout na Thomase a pak si mi pomohl dostat se sem." kreslila jsem mu neviditelné obrazce po břiše. ,,Ale Em to nestojí za řeč." hrál si s mými vlasy a já po chvíli usnula.