Brother's friend

11.část

Z POHLEDU NIALLA

,, Grrr " zabručel jsem, když mě probudil můj vyzvánějíci telefon. Vzal jsem ho do ruky a podíval se kdo volá - Paul.

N: ,,Ahoj Paule co potřebuješ?

P: ,,Čau Nialle. Potřeboval bych s váma mluvit. Se všemi!"

N: ,,Fajn. V kolik a kde?" zeptal jsem se.

P: ,, Za hodinu u mě doma." řekl a típl to.

Vylezl jsem z postele a šel to oznámit klukům. Šel jsem nejdřív dolů a v kuchyni seděl Harry s Liamem a Dan kteří snídali. ,,Dobré ráno." pozdravili mě sborově a usmáli se. ,,Dobré. " řekl jsem a taky se usmál. ,,Kluci volal mi Paul a za hodinu máme být u něj doma. Prý s námi potřebuje mluvit." oznámil jsem. ,,A nevíš o čem?" zeptal se Hazz. ,,To fakt nevim. Ani jsem se ho na to nestihl zeptat, protože to hned típl." řekl jsem a opřel se o linku. ,,Fajn tak já jdu vzbudit Louiho a jeden z vás běžte vzbudit Zayna." řekl Liam a už odcházel. ,,Já ho jdu vzbudit." řekl jsem a odešel z kuchyně.

,,Zayne vztávej." drkl jsem do Zayna který spal vedle Perrie, ale jenom nesouhlasně zabručel a dál spal. ,,Zayne vztávej!" drkl jsem do něj víc a on ještě v polospánku řekl ,,Co chceš Nialle?" ,,Za hodinu máme být u Paula." oznámil sem mu a on hned otevřel oči. ,,Za chvíli jsem dole. " řekl a já odešel. Vešel jsem k sobě do pokoje, kde jsem si ze skříně vytáhl obyčejné bílé triko a kalhoty a odešel do koupelny. Vysprchoval jsem se, udělal ranní hygienu, vysušil si a upravil vlasy a poté vyšel z koupelny zpět do pokoje. Do kapsy od kalhot jsem si dal mobil, klíče a peněženku a šel dolů, kde už byli všichni kromě Zayna. ,,Zayne pohni tím svým krásným sexy zadkem nebo přijedeme pozdě!!" zařval na něj asi po 10-ti minutách Harry. ,,Však už jdu." zavolal Zayn nazpátek a objevil se na schodech. ,,Fajn jdeme." rozkázal Liam a všichni jsme vyšli z domu a nastoupili do auta. 

,,Konečně jste tady. Máte spoždění." vynadal nám Paul jen co nám otevřel dveře. ,,To kvůli Zaynovi." ozval se Loui a Zayn přesto že chtěl něco namítnout nic neřekl. ,,Mě nezajímá proč jste přišli pozdě." řekl naštvaně Paul. ,,Ale.." chtěl Louis něco říct, ale Paul ho přerušil. ,, Běžte dovnitř." a odstoupil ode dveří. 

Z POHLEDU EMILY

,,Dobré ráno." pozdravila jsem s úsměvem holky, které už seděli v kuchyni a povídali si. ,,Dobré." odpověděli sborově. ,,Ostatní ještě spí?" zeptala jsem se a dala si vařit vodu na kafe. ,,Jenom tvý rodiče. Kluci asi před hodinou a půl odjeli za Paulem. Potřeboval s nimi o něčem mluvit." řekla Perrie a dál se věnovala svému časáku. ,,Aha." řekla jsem a zalila si svojí ranní kávu. ,,Dáte si někdo palačinky? " zeptala jsem se a vytáhla si potřebné věci na palačinky.

P: ,,Sice jsem už snídala ale dám si." usmála se.

D: ,,Já taky děkuju." 

E: ,,Já si nedám díky.

,,Okay." řekla jsem spíš pro sebe a pustila se do přípravy palačinek. 

,,Tady to máte holky." řekla jsem a položila před ně talíř s palačinkami. ,,Děkujeme." řekli zase sborově a pustili se do toho. :D ,,Jdu to odnést rodičům." řekla jsem a odešla s tácem na kterém byli palačinky, 2 sklenice s jahodovým džusem a 2 hrnky kávy. 

Přišla jsem k pokoji pro hosty a potichu otevřela dveře. Rodiče ještě spali tak jsem tác položila na noční stolek vedle postele a v tom se za mnou ozvalo ,,To si nemusela zlatíčko.". Byla to mamka. Otočila jsem se a řekla. ,,Nemusela. Ale chtěla." a dala jí pusu na tvář. ,,Jak jsi se vyspala zlatíčko?" zeptala se mě a trochu se posunula abych si sedla vedle ní. ,,Dobře. Co ty?" odpověděla jsem a sedla si. ,,Jo taky dobře." usmála se na mě. ,,Víš, že tě mám moc ráda?" ,,Já tebe taky beruško." obejmula mě a já jí objetí opětovala. ,,Vzbudíme ho?" zeptala jsem se a kývla směrem k tátovi. ,,Dobře." řekla mamka a naklonila se blíž k tátovi. ,,Miláčku vstávej." zašeptala mu do ucha a dala mu pusu. Hmm zabručel táta a dál spal. ,,Tati vstávej." šťouchla jsem do něj ale on nic. ,,Jdeme na to?" ,,Jdeme" přikývla mamka a obě jsme se na něj svalily. Táta se hned vzbudil a vypadal dost legračně. Takhle to vypadá vždycky. S mámou jsme z něj slezly plácly si a začaly se smát což rozesmálo i tátu. ,,Proč jste to udělaly?" zeptal se. ,,Nešlo tě vzbudit tak jsme na to musely jinak." řekla jsem pořád se smíchem. ,,A proč jste mě budily?" moc otázek tati  řekla jsem si a odpověděla ,,Protože jsem vám připravila snídani do postele." a vzala ze stolu tác. ,,Děkujeme zlatíčko ale to si nemusela." sedl si a dal mi pusu do vlasů. ,,Nemusela. Ale chtěla." usmála jsem se a ten tác zpátky položila. ,,Kdyby něco budu v pokoji." řekla jsem a odešla z pokoje. Sešla jsem dolů do kuchyně, kde jsem si vzala palačinky s kafem a šla k sobě do pokoje. Položila jsem si všechno na noční stolek a s mým laptopem jsem si sedla na postel. Přihlásila jsem se na facebook a během projíždění hlavní stránky jsem si snědla svojí snídani a vypila kafe. Odložila jsem laptop, vzala špinavé nádobí a šla dolů do kuchyně. V kuchyni nikdo nebyl, ale podle toho co jsem slyšela, tak všichni byli v obýváku. Nádobí jsem dala do myčky a šla z5 do svého pokoje, kde jsem si stoupla před otevřenou skříň a přemýšlela co si vzít na sebe. Nakonec jsem se rozhodla pro černé legíny, bílé tílko přes které jsem si dala volný šedý svetřík. (obrázek po straně) Přešla jsem do koupelny, kde jsem si udělala ranní hygienu a poté ze sebe udělala člověka pomocí řasenky, lesku na rty a trochy make-upu. Přešla jsem zpátky do pokoje, kde jsem vypla laptop, vzala si mobil a šla dolu za ostatními. Vešla jsem do obýváku a rozhlédla se kam bych si mohla sednout. Na gauči seděli táta,mamka a Perrie. V jednom křesle seděla Dan a v křesle naproti seděla Eleanor. Přemýšlela jsem kam si teda sednu, když všechno zabrali, ale potom jsem se na to prostě vykašlala a rozvalila jsem se přes Eleanor, které to očividně ani nevadilo. :D ,, Konečně si vylezla z pokoje zlato." řekla Perrie, která si zřejmě moc dobře rozumněla s mými rodiči. ,, No jo no. Udělat ze sebe lidskou bytost netrvá chvilku." řekla jsem a pokrčela rameny na což mě El bouchla do ruky. ,,Co?" zeptala jsem se a podívala se na ní nechápavým výrazem. ,,Lidská bytost si i bez všeho toho make-upu, řasenky ad.." řekla a Dan jí doplnila ,,A ke všemu nádherná lidská bytost." ,,Děkuju holky, ale to já si nemyslím." pokrčila jsem ZASE rameny. ,,Ale zlatíčko. Co to povídáš? Holky mají pravdu jsi nádherná i bez všeho toho make-upu co na sebe patláš." řekl taťka a usmál se. ,,Díky tati." řekla jsem s úsměvem a dál už jsme to neřešili. Povídali jsme si o všem možném a ani na chvíli se nezastavila řeč.