Brother's friend

23.část

Předem se omlouvám za vulgarismy.

Niall's view

Byl jsem nehorázně rád, když jsem ji konečně zase viděl naživo. Ten její nádherný úsměv, její dokonalé vlasy, úžasné modré oči, ve kterých se občas ztrácím.. Prostě mi ukrutně chyběla.

Jen co Milly vyběhla z místnosti, utíkal jsem za ní zjistit, co se stalo. Chtěl za ní jít Harry, ale já ho předběhl. Pomohl jsem jí s kufrem a i přes její odpor jsem nehodlal odejít z jejího pokoje dřív, než mi řekne, co se stalo. Když se nakonec zlomila a vyslovila to, měl jsem chuť utéct z domu a jet zabít toho zk**vysyna.. Pevně jsem ji objímal a lehce s ní kolíbal. Když se uklidnila, dohodli jsme se, že se upraví a přijde za mnou a za ostatními dolu. Odešel jsem tedy z jejího pokoje a šel do obývacího pokoje.

,,Tak co?" vykřikl Harry jen co mě uviděl. ,,Ten kretén ji podvedl." řekl jsem naštvaně. Harry se nejdřív zasekl a když mu to došlo, zaťal pěsti a vzteky vystřelil z křesla a poté i z místnosti. Je jasné , že jsem vyběhl za ním. ,,Harry! Harry stůj! Kam jdeš?" doběhl jsem ho a chytil za předloktí. ,,Ty se mě ještě ptáš? Jedu za tím zm*dem! Tohle si odskáče! Nikdo nebude ubližovat mé sestřičce!" vztekal se a vytrhl se mi a zmizel za dveřmi. Vyběhl jsem za ním ven. ,,V tomhle stavu nemůžeš řídit. Ještě se stane něco tobě." snažil jsem se ho zastavit, kvůli Milly. ,,Nialle nech toho. Zatím kreténem pojedu ať chceš nebo ne." odemkl na dálku auto. ,,Fajn. Nebudu ti v tom bránit, protože kdybych neslíbil Milly, že to nechám být, tak bych jel s tebou. Jen na sebe dávej pozor jo?" ,,Dobře bro." nastoupil do auta a v rychlosti odjel. 

Když jsem se vrátil do obýváku, už tam byla Em. ,,Kde je Harry?" vyletěla z pohovky a šla ke mně. ,,Jel za nim. Promiň nešlo ho zastavit." ,,Co? Děláš si srandu?!" chtěla odejít pryč, ale já ji objal zezadu a pevně ji držel aby se nemohla vykroutit. ,,Em přestaň. Už odjel. Harry se o sebe dokáže postarat a ke všemu.. ten hajzl si to zaslouží." ,,Ale co když se Harrymu něco stane? Co když se v těch nervech vybourá? Co když.." ,,Milly? Milly přestaň. Harry bude v pořádku." ještě chvíli se vzpírala, ale pak už se naštěstí uklidnila. Podíval jsem se po ostatních a zahlédl jak Zayn , který seděl v křesle naznačoval abych ji dovedl k němu. Otočila se tak, že mě objímala z boku. Došel jsem s ní k Zaynovi a on si ji vzal k sobě na klín. Nohy si dala přes jedno opěradlo na ruce a o to druhé se opřela. Zayn si ji k sobě pořádně přitiskl. 

Šel jsem za Bethany, která seděla v druhém křesle. Vstala abych si na to křeslo mohl sednout já a pak se posadila na mě. ,,Jsi vážně skvělý kamarád." pošeptala mi do ucha. ,,Vážně mi na ní záleží." pošeptal jsem zase já jí. 

Po pár minutách vyprávění historek jsme Milly přivedli na jiné myšlenky a ona se konečně smála. Opravdu  mi na ní záleží a nerad vidím jak se trápí. Vždy, když ji vidím smutnou,mě píchne u srdce. Vždy mi na ní záleželo a vždy jsem ji měl víc než rád.

Emily's view

,, Už je zpět!" vyběhla jsem z místnosti , když jsem zaslechla bouchnutí dveří. Přiběhla jsem k němu zrovna když se otočil, takže jsem ho ihned objala. ,,Ty jsi úplný blázen! Vždyť se na sebe podívej." odstoupila jsem od něj a prohlédla si ho. Měl roztrhnuté obočí a spodní ret, pod okem se mu rýsovala modřina a na pravé ruce měl krev. ,,Nikdo nebude ubližovat mé sestřičce." ,,Jsi ten nejlepší bratr na světě." znovu jsem ho objala a dala mu pusu na tvář. Po chvilce jsem ho pustila. ,,Pojď vyčistím ti to." řekla jsem, ale on pořád stál. ,,Em jsem v pohodě. Nedělej si starosti." rozešel se do kuchyně, ale já ho chytla za ruku. ,,Budu si je dělat. Pojď se mnou a já ti to vyčistím." táhla jsem ho ke schodům. Zasmál se mi, ale následoval mě. Vyšli jsme schody a nasměrovali si to do koupelny, kde je lékárnička. ,,Sedni si na vanu." přikázala jsem mu, když jsme došli do koupelny. Lékárničku jsem našla ve skřínce pod umyvadlem a vytáhla z ní dezinfekci, kosmetické polštářky a náplast. Namočila jsem polštářek dezinfekcí a jemně mu s ním začala čistit ranky na obličeji. ,,Auu!" škubl sebou. ,,Nebuď jak holka Harry a zatni zuby."

Když jsem mu očistila obličej a zalepila ranku na obočí, chytla jsem jeho pravou ruku a chtěla jsem mu ošetřit klouby, ale zastavil mě. ,,Tahle krev není moje." na vteřinu jsem se zasekla, ale ty klouby jsem mu stejně očistila. Nakonec část té krve byla jeho. Měl totiž popraskané klouby. ,,Ta krev není moje." napodobila jsem jeho hlas. ,,Fájn, tak trochu mojí krve to taky bylo no.. A takhle já nemluvím." zasmál se. ,,Ale jo mluvíš tak." taky jsem se začala smát a začala jsem uklízet. Krvavé polštářky jsem vyhodila do koše a dezinfekci spolu se zbytkem polštářků jsem uklidila zpět do lékárničky. ,,Děkuju Emmie." dal mi pusu do vlasů. ,,Nemáš za co, Harry." řekla jsem a oba jsme se rozešli za ostatními do obývacího pokoje.

,,Tak tady je ten náš hrdina. Jak je vidno taky si schytal pár ran." zasmál se Loui. ,,Věř mi, že On dopadl o dost hůř." mrkl na něj a sedl si na druhý konec pohovky. Chtěla jsem si  sednout na zem, protože už nikde nebylo volné místo, ale zastavil mě. ,,Pojď ke mně sis." poklepal na svůj klín a já si teda sedla. Zapnula jsem si svůj mobil, který jsem si vzala z pokoje, když jsme šli z koupelny a začala číst všechny zprávy. Zprávy od kluků jsem po přečtení smazala. Několik sms zpráv od Kim a Caroline mi připomnělo, že bych se jim měla ozvat. A zprávy od Thomase jsem radši nečetla. Kim jsem napsala ať přijde k nám a poté jsem vstala z Harryho abych mohla odejít do soukromí. ,,Kam jdeš?" zeptal se Hazza. ,,Jen jdu zavolat Caroline. Před odletem jsem jí slíbila, že jí zavolám." usmála jsem se na něj a odešla do kuchyně. Sedla jsem si na linku a vytočila jsem její číslo. 

Caroline: ,,Emily? Ahoj, už jsem o tebe měla strach. Jak to, že si se neozvala dřív?" vychrlila na mne.
Emily: ,,Ahoj Car. Moc se omlouvám, ale neměla jsem sílu o tom mluvit. Celý den jsem byla v hotelu abych nemusela za klukama a pak jsem se opila v klubu, kde jsem potkala Justina, který mi dost pomohl. Doma jsem teprve asi hodinku možná dvě."
Caroline: ,,Co se vůbec stalo? Thomas mi nechtěl nic říct."
Emily: ,,On se ti nepochlubil?"
Caroline: ,,Ne."
Emily: ,,Víš jak jsem ho hledala?" nenechala jsem ji nic říct a pokračovala jsem. ,,Jeden jeho kamarád mi řekl, že šel nahoru s nějakou holkou a tak jsem šla nahoru. No a když jsem ho našla, rozdával si to tam s ní." 
Caroline: ,,Ohh Em.. Moc mě to mrzí. Nečekala bych, že by byl toho schopný." slyšela jsem lítost v jejím hlase.
Emily: ,,No.. to já taky ne." cítila jsem jak mě zase pálí oči, ale slzy jsem statečně zadržela. ,,Promiň Caroline, ale už budu muset jít. Dorazila Kim." řekla jsem, když jsem uslyšela zvonek a rozešla se ke dveřím.
Caroline: ,,Dobře Em. Pozdravuj Harryho a drž se zlato. Páá."
Emily: ,,Papaa." ukončila jsem hovor a otevřela dveře. 

Kim se na mne ihned vrhla. ,,Proboha Em..Tak ráda tě vidím." stiskla mě ještě víc. ,,Já tebe taky Kim, ale dusíš mě." lapala jsem po dechu. Ihned mě pustila a nahodila omluvný pohled. Jen jsem se zasmála a řekla ,,Půjdeme ke mně." . Kim jen přikývla a potom , co jsem to oznámila klukům jsme odešly do mého pokoje, kde jsme se posadily na postel.

,,Tak co se stalo? " zeptala se a já jí řekla vše, co se stalo od toho večera. ,,Ouu Emily..Moc mě to mrzí." utřela mi slzy a vtáhla mě do svého objetí. ,,Až se mi dostane do rukou, .." ,,Už o tom nemluvme prosím. Nechci furt brečet. Potřebuji rozptýlit." přerušila jsem ji, odtáhla se od ní a utřela si poslední slzy z tváří. ,,Dobře, pojďme za ostatními." usmála se a vyskočila z postele.