Brother's friend

4.část - Thomas

O týden později

,,Jdu ven!" zařvala jsem do domu a zabouchla dveře.Dneska odjíždíme z Holmes Chapel a chci se ještě projít a připomenout si dětství. Dala jsem si sluchátka do uší a zapla si na telefonu písničky. Během deseti minut jsem došla do parku, kam jsme si s Harrym jako malý chodili hrát. Sedla jsem si na lavičku a pozorovala okolí. Malé děti co si hrají na prolejzačkách, dělají bábovičky z písku, střídají se na houpačkách nebo se klouzají na klouzačce. Jejich maminky, které je z dálky pozorují. Začala mi hrát písnička od kluků - Story of my life a mně se vrátily vzpomínky z dětsví. 

FLASHBACK

,,Harry dost! Však vypadnu!" křičela jsem na něj z hopačky aby mě přestal "rozhoupávat" , protože jsem z ní málem vyletěla. ,,Ne. Je to zábava." zakřičel na mě zpátky a ještě jednou do mě strčil. ,,Harry! Zastav mě! Je mi špatně a asi spadnu!"řekla jsem a v tu chvíli jsem přepadla a spadla tak že mě ta houpačka ztihla bouchnout do hlavy. ,,Emily?! Em?! Jsi v pořádku? Nestalo se ti nic? Promiň, měl jsem tě poslechnout!" začal vyšilovat a buď se mi to zdálo, nebo začínal brečet. ,,Harry to je dobrý. Nic se mi nestalo." uklidnila jsem ho a dál jsme si hráli.

,,Crrr!" rozdrnčil se zvonek a já s Harrym jsme hned vyběhli ke dveřím a otevřeli. ,,Ahóój!" všichni čtyři jsme zařvali. Ano čtyři. Já s Harrym a Caroline s Thomasem. Jsou to naši sousedé a každý den spolu chodíme ven. Mě a Thomasovi je 6 a Harrymu s Caroline 7 takže si rozumíme a známe se už prakticky od narození. ,,Máš ji." plácl mě Harry po zádech a všichni jsme se rozutekli po zahradě. ,,Máš ji!" řekla jsem když jsem plácla Caroline do zad a rozutekla se pryč. ... Už jsme nějakou tu dobu hráli a momentálně jsem utíkala před Thomasem, který měl zrovna babu a už byl u mě, ale v tom zakopl a svalil mě sebou na zem takže ležel na mě. ,,Jsi v pohodě?" zeptal se mě se smíchem. ,,Jo jsem, ale slez ze mě jsi těžký." taky jsem se zasmála. Vstali jsme a všichni jsme hráli dál. 

END OF FLASHBACK

Ani jsem si neuvědomila že mi stékají slzy po tvářích. Chybí mi ty starý časy, když jsme byli malé děti a každý den si hráli na zahradě nebo na hřišti. Caroline a Thomas mi taky hodně chybějí. Když nám bylo 10 tak se odstěhovali a od té doby jsme se nevyděli. Občas si píšeme ale strašně mi chybějí. Rozhodla jsem se, že se půjdu ještě projít. Setřela jsem si slzy a rozešla se pryč od parku směrem k pekařství. Asi po 15 minutách jsem vešla do pekařství a když jsem se otočila stála tam Barbara. ,,Emily!" vykřikla radostně a "běžela" mě obejmout. ,,Barbaro!" oplatila jsem jí pozdrav a už jsem byla v jejím pevném objetí. ,,Jak se máš Barbaro?" ,,No skvěle, ale co ty Emily? Proč jsi se nepřišla ukázat dřív? Harry tu asi před dvěma dny byl a říkal že jste společně přijeli na návštěvu." ,,Ano to je pravda, ale nějak jsem neměla čas." řekla jsem a omluvně se na ní usmála. ,,Dobře. Tentokrát ti to prominu." zasmála se a znovu mě objala. ,,Tak co si dáš? Tvarohový šátečky jako vždy?" zeptala se s úsměvem. ,,Jo děkuju Barbaro." usmála jsem se na ní a během chvilky už mi podávala šátečky. Sedly jsme si a povídaly o věcech co se staly od té doby co jsme se viděly naposledy. 

Barbara vstala ze židle a chystala se někam jít. ,,Kam jdeš?" zeptala jsem se. ,,Musím tu zaméct." řekla a vzala si do ruky koště. ,, Dej to sem já ti pomůžu. Ty si sedni." usmála jsem se na ní a začala zametat. Zametala jsem a u toho dělala kraviny. ,,Jseš stejná jako Harry." smála se na mě Barbara. ,,Jak to myslíš?" zeptala jsem se. ,,No, Když tady pracoval vždycky když zametal tak dělal stejné blbiny jako si teď předváděla ty." řekla a obě jsme se zasmály. Dál jsem zametala a najednou jsme uslyšely zvonek co se rozezní, když někdo otevře dveře. Obě jsme se otočili a já na moment zapomněla dýchat. Byl to Thomas. ,,Dobrý den Barbaro." pozdravil Barbaru která už byla u něj a objímala ho. Až když ho Barbara pustila tak si mě všiml. ,,Emily? Jseš to ty? Ahoj!" řekl a koukal na mě jak na ducha. Když jsem na něj jenom koukala a když mu nejspíš došlo že zadržuju slzy, tak roztáhl ruce na znamení toho abych ho šla obejmout. Pustila jsem koště které hned spadlo na zem a rozeběhla se Thomasovi do náruče. ,,Ahoj Milly. Strašně jsi mi chyběla." řekl a dal mi pusu do vlasů. ,,Ahoj Tommy. Taky jsi mi strašně chyběl." řekla jsem a začala mu brečet do ramene. ,,Ale nebreč, víš že to nemám rád."řekl a ještě víc si mě k sobě přitiskl. Odtáhla jsem se od něj utřela si slzy a usmála se na něj. ,,No vidíš jak to jde. Úsměv ti sluší víc." řekl a usmál se na mě. ,,Fajn děcka. Já jsem tady taky." řekla se smíchem Barbara která nás celou dobu pozorovala. ,,Kde ses tady vlastně vzal? zeptala jsem se ho protože by měl být někde v Americe. ,,No přijel jsem se podívat za Barbarou a potom chtěl jít za vašima. Přestěhoval jsem se totiž do Londýna." řekl jako by nic. ,,Co? To jako vážně?? Jak to že jsi mi nedal vědět, že se tam stěhuješ? Jak dlouho tam bydlíš? " zahrnula jsem ho otázkama, protože mě to překvapilo a trochu naštvalo že mi to neřekl. Už jsem se s ním mohla dávno vidět. ,,Em, pomalu jo?" zasmál se a pokračoval. ,,Přestěhoval jsem se asi před týdnem, ale musel jsem vybalovat a zařídit si nějaký věci takže jsem neměl čas. Jinak bych vám všem dal vědět že se vracím." dokončil svůj "monolog" . :D ,,Hlavně že jsi se nám přišel ukázat. Pořádně si vyrostl a zkrásněl. Je z tebe fešák." zasmála se Barbara. ,, Děkuju Barbaro. A jasně že jsem se přišel ukázat. Všichni jste mi chyběli." Chtěla jsem něco říct ale začal mi zvonit mobil. Ani jsem se nepodívala kdo volá a zvedla to. ,,Ano?" ,,Ahoj Em. Přijď co nejdřív musíme už odjet aby jsme do večera byli doma."  ,,Ahoj Harry. Jasně do půl hodiny jsem tam." řekla jsem a típla to. ,,Už musim jít. Volal mi Harry, že budeme muset odjét aby jsme byli co nejdřív doma." ,,Harry je tady taky?" zeptal se Tommy. ,,Jasně, přijeli jsme za rodičema." ,,Můžu jít s tebou? Chtěl bych ho vidět a stejně jsem se chystal k vašim tak můžu jít teď." ,,Jasně mě to nevadí." usmála jsem se a otočila se na Barbaru. ,,Tak ahoj Barbaro. Doufám že se brzo uvidíme." objala jsem jí. Tom se s ní taky rozloučil a šli jsme k našim. 

,,Jsem tady a vedu návštěvu!" zavolala jsem do domu, když jsem za mnou a Tomem zavřela dveře. Během chvíle před námi stál Harry. ,,Ahoj Emily konečně si t- " zarazil se když viděl Toma. ,,Tome? Co tady děláš chlape." řekl a šel ho přivítat. Šli jsme všichni do obýváku kde byli rodiče. ,,Ahoj Emily konečně jsi tady." řekla máma a když se s tátou otočili a všimli si Toma taky se zarazili. ,,Ahoj" pozdravil je Tom. ,,Ahoj Thomasi. Kde se tu bereš kluku." řekl táta a šel ho chlapsky obejmout. ,,No přijel jsem se za vámi podívat. Teď budu bydlet v Londýně tak doufám, že se budeme vídat často." zasmál se. ,,Chyběl si nám Thomasi." řekla mamka a objala ho. ..Rád bych si s tebou popovídal Tome ale musíme jet." řekl Harry na což jsme se všichni rozloučili a rovnou nastoupili do auta a odjeli. Hazz už tam totiž tašky dávno dal. 

Když Harry zastavil před naší vilou tak jsme vystoupili, každý si vzal svojí tašku a když jsme vešli dovnitř a zjistili že nikdo není doma tak jsme si zalezli každý do svého pokoje. Vysprchovala jsem se, oblíkla si pyžamo a když jsem si lehla do postele tak jsem během chvíle usnula. 

• Takže v první řadě se chci omluvit že přidávám část tak pozdě. Neměla jsem čas a nebo jsem neměla náladu na psaní a to by to potom dopadlo příšerně. :D 

• Doufám že se bude líbit a budu ráda když mi zanecháte nějaký koment protože mi záleží na vašem názoru a  chci se zlepšovat. 

• Po stranně budete mít obrázek Emily a Thomase. :) 

- Natally Xx