6.část - Večeře

964 46 2
                                    

,,Na co koukáš?" zeptal se mě Zayn, který si sedl na pohovku vedle mě. ,,Nějaká komedie." řekla jsem a oba jsme se koukali a smáli se. ,,Čemu se smějete?" ozval se Harry, který zrovna přišel. ,,Koukáme na nějakou komedii." odpověděla jsem mu. Začal mi zvonit telefon tak jsem se natáhla ke stolu kde byl a vzala ho. Bez podívání kdo volá jsem to přijala.

E: ,,Ano?"

T: ,,Ahoj Milly tady Tom."

E: ,,Ahoj Tome jak se máš?" řekla jsem a odešla do kuchyně.

T: ,,Já dobře, co ty?"

E: ,,Super. Proč voláš?"

T: ,,Chtěl jsem se zeptat jestli by jsi nechtěla někam zajít." 

E: ,,Jako kamarádi?" 

T: ,,Já myslel spíš jako na rande."

E: ,,No .. Tak jo." 

T: ,,Vážně? Super! Pošli mi adresu přes sms a v 19.00 jsem u tebe."

E: ,,Dobře. A kam půjdeme? Abych věděla jak se obléknout." zasmála jsem se

T: ,,Na večeři." řekl a típl to.

Tak fajn řekla jsem si a šla zpět do obýváku, kde už byl jenom Harry. ,,Kdo ti volal?" zeptal se. ,,Thomas." usmála jsem se a sedla si. ,,A jak se má?" ,,Dobře." ,,Aha. A proč ti volal?" zeptal se a já protočila očima. ,,Moc otázek nemyslíš?" ,,No jono." protočil očima. ,,Ptal se jestli nechci někam zajít." řekla jsem a pokrčila rameny. ,,Jako kamarádi nebo rande?" nadzvedl obočí. ,,No spíš to druhý." ,,Aha." řekl a já odešla k sobě do pokoje. Ještě mám čas než se budu muset jít připravit. Vzala jsem si svojí nejmilovanejší knížku The fault in our stars . Nastavila jsem si  budík na 17.30 abych nezapomněla na čas a začala si číst. 

She lives in the shadow of a lonely girl ... začal mi zvonit budík, tak jsem ho vypla, zavřela knížku a šla se připravit. Rychle jsem se vysprchovala, vyfénovala si vlasy a potom je nakulmovala. Dala jsem si lehkou vrstvu make-upu, řasenku a na rty lesk. Šla jsem v ručníku do pokoje a začala vybírat co si vezmu na sebe. Mám už jenom 15 minut a pořád nevim co si obléknout. Nakonec jsem si vybrala černé šaty bez ramínek, které mi byli nad kolena a uprostřed je velká světlounce růžová mašle. K tomu jsem si obula boty na celkem vysokém podpatku stejné barvy jako je mašle a malou kabelku též barvy. Ještě jsem si dala do uší také růžovoučké naušnice ve tvaru růžiček. Akorát jsem dokončila úpravy a dala si do kabelky potřebné věci jako peněženku,klíče,mobil .. a někdo zazvonil. To bude Tommy řekla jsem si a s posledním náhledem do zrcadla jsem šla dolů. Všichni kluci a Tommy byli dole u dveří a seznamovali se. Byla jsem ani ne v půlce shodů a všechny pohledy se upřely na mně. Wauu ozvalo se odevšech. ,,Díky kluci za obdiv ale přestaňte slintat. Přece jenom 3 z vás mají přítelkyni a 1 z vás je dokonce můj bratr." řekla jsem pobaveně a všichni dělali jakože nic. ,,Ahoj." pozdravila jsem Thomase a objala ho. ,,Ahoj." řekl a objetí mi opětoval. ,,Ahoj kluci. A až příjdu chci vidět všechno v pořádku. Né že to tu podpálíte nebo zboříte." napomenula jsem je a s Thomasem jsme odešli. Nastoupili jsme k němu do auta a odjeli. ,,Už jsem ti řekl že ti to strašně sluší?" zeptal se ale odpověď sám znal. ,,Myslím že ještě ne." odpověděla jsem zamyšleně. ,,Tak ti to říkám teď. Jsi nádherná." řekl s úsměvem na rtech. ,,Děkuju.Taky nejsi k zahození." řekla jsem a usmála se.

,,Jsme tady." oznámil mi po cca 15 minutách a rychle vystoupil. Nechápala jsem ho a už jsem si chtěla otevřít dveře abych vystoupila, ale Tommy mi je zvenku otevřel. Už mi to došlo. Jenom mi chtěl otevřít dveře jako gentleman. Jenom jsem se mu zasmála a chytla se jeho ruky kterou mi nabízel aby mi pomohl vylézt z auta. Šli jsme donitř restaurace při čemž mi přidržel dveře abych vešla první a sedli jsme si ke stolu docela vzadu. Vzali jsme si do ruky jídelní lístky a začali si vybírat co si dáme. ,,Co si dáte?" zeptal se číšník, který po chvíli přišel. ,,Já si dám steak s hranolkami, jako desert čokoládový zákusek a kolu prosím." řekla jsem a usmála se na něj. Číšník si to zapsal a poté se otočil na Thomase. ,,Já si dám to samé." řekl a číšník i s jídelními lístky odešel. ,,Jak jste se celá rodina měli celé ty roky v Kanadě?" zeptala jsem se po chvíli ticha. ,,Jo bylo to tam super,  ale jsem rád, že jsem se přestěhoval sem. Caroline a rodiče tam sice zůstali, ale budu je navštěvovat a oni někdy přiletí sem. A Caroline mi včera říkala když jsme si volali že se sem nejspíš taky přestěhuje protože to byl vždycky její sen bydlet v Londýně. Ráda by vás zase viděla. Tebe a Harryho." řekl s úsměvem. ,,To já jí taky. I vaše bych ráda viděla. Hodně mi všichni tři chybějí." řekla jsem. ,,Taky jim chybíš.Říkali mi to." usmál se. Chtěla jsem něco říct, ale číšník nám přinesl objednávku. ,, Tady je vaše objednávka. Je to vše?" zeptal se. ,,Ano všechno děkujeme." řekla jsem a číšník zase odešel. ,,Tak až s nimi budeš mluvit tak je pozdravuj." ,,Jasně vyřídím." zasmál se a začali jsme jíst.

Celou dobu co jsme jedli mi vyprávěl co se za ty roky všechno v Kanadě stalo. ,, Jela,jela, jela a najedou se před nějakýma klukama rozplácla na zemi." dovyprávěl zrovna historku jak Caroline jela na longboardu a chtěla dělat frajerku před nějakýma klukama a mi se oba začali smát až se na nás pár lidi otočilo. ,,Půjdeme se ještě projít?" zeptal se. ,,Dobře." souhlasila jsem. Zavolal číšníka a i přes moje protesty že si za sebe zaplatím to zaplatil všechno sám a mi odešli z restaurace. Procházeli jsme se po Londýnských ulicích a povídali si o všem možném. O rodině,škole,minulosti,budoucnosti .. o VŠEM. Po ani ne deseti minutách jsme došli k parku, kde jsme si sedli na houpačky. ,,A co auto?" zeptala jsem se, protože jsem si vzpomněla že jsme k restauraci jeli autem. ,,Je to kousek tak se pro něj potom vrátíme." řekl a jenom pokrčil rameny. ,,Okay." souhlasila jsem. ,, Pamatuješ si na oslavu tvých šestých narozenin? " zeptal se po chvíli ticha. ,,Jo pamatuju." řekla jsem a připomněla si ten den.

FLASHBACK

,,A teď si něco přej." řekla mamka a taťka fotil. Sfoukla jsem svíčky, ale nic si nepřála. ,,Co jsi si přála?" zeptala se Caroline. ,,Nic." řekla jsem. ,, Proč jsi si nic nepřála?"  zeptala se mamka. ,,Protože nic nechci. Stačí, když mám vás všechny." usmála jsem se a při slovech vás všechny jsem rozmáchla rukama. ,, Wau Emily. Většina šestiletých holčiček si přeje panenky,kočárky a další věcičky aly ty jsi na svůj věk vyspělejší než bys měla. " řekla teta Katharina (mamka Thomase a Caroline).

,,Né Tommy. Prosím ne." rozmlouvala jsem Tommymu jeho nápad hodit po mě kus dortu, ale nepovedlo se mi to. Tom ho po mně hodil a ušpinil mi moje nový šatičky. ,,há há" posmíval se mi. ,,Už se s tebou nebavim." řekla jsem naštvaně a běžela k sobě do pokojíčku kde jsem si sedla na svojí postýlku a začala plakat. ,,Milly? Milly omlouvám se.Nechtěl jsem tě naštvat. Bav se semnou proším. Jsi moje nejlepčí kamarádka." omlouval se mi a pomalu šel ke mně. ,,Nebavim se s tebou." řekla jsem uplakaně. ,,Proším.Už to nikdy neudělám slibuju." ,,Tak dobže.Ale už mi to nikdy neuděláš.Slíbíš mi to?" řekla jsem a nastavila pokrčený malíček. ,,Neudělám slibuju." řekl a zahákl svůj malíček za ten můj. ,,Nejlepčí kamarádi?" ,,Nejlepčí kamarádi." zopakoval to co jsem řekla já a obejmuli jsme se. ,,Pojď." řekla jsem a šli jsme za ostatními si hrát.

END OF FLASHBACK 

,,Hodil jsi po mně kus dortu a ušpinil mi nový šatičky." obvinila jsem ho ale držela jsem v sobě smích. ,,A ty jsi mi to nechtěla odpustit a řekla že se semnou nebavíš." ,,Ale pak jsem ti to odpustila a byli jsme nejlepší kamarádi." ,,To jo" řekl a my ještě asi půl hodiny vzpomínali na dětství. Objala jsem si tělo pažemi protože mi začala být zima. Thomas si toho všiml. Sundal si mikinu a dal mi ji přes ramena. ,,Děkuju." řekla jsem. ,,Pojď. Dojdeme pro auto a odvezu tě domů." řekl a oba jsme šli zpátky k restauraci, kde jsme nastoupili do auta a odjeli. Asi v polovině cesty začalo pršet. Když jsme zastavili před naší vilou, tak jsem se odpoutala a otočila na Toma. ,,Děkuju za dnešek. Užila jsem si to." řekla jsem a objala ho. ,,Nemáš vůbec zač. Já děkuju že jsi se mnou šla.Taky jsem si to užil." řekl a já vystoupila z auta. Co nejrychleji jsem šla ke dveřím, ale když jsem uslyšela bouchnutí dveří od auta tak jsem se otočila a dívala se na Toma, který se ke mně blížil. Když byl u mě chytl mě za boky a spojil naše rty. Tohle jsem vždycky chtěla zažít. Když se odtáhl tak jsme na sebe jenom koukali, ale on to ticho přerušil. ,,Budeš moje holka?" zeptal se a já místo odpovědi znova spojila naše rty. ,,To znamená ano?" zeptal se a já jenom přikývla a konečně odešla až ke dveřím vily, které jsem otevřela a vešla dovnitř. Došla jsem do koupelny v mém pokoji, kde jsem se vysprchovala  a poté šla spát.

• Takže další díl je na světě! Doufám že se vám bude líbit a že jsem ho celej nepohnojila.

• Budu ráda když dáte hvězdičku (vote) a když mi tu zanecháte komentář protože pro mě hodně znamenají názory ostatních na to co píšu. 

• Tuhle část chci věnovat @Lucina92 která mi zanechává u každé části komentář :33 

• A chtěla bych poděkovat všem co tenhle příběh čtou a baví je to. I love you all !! ♥ 

- Natally ♥ 


Brother's friendKde žijí příběhy. Začni objevovat