Other Slytherin girl III. ✔

S L O V A C H V Á L Y

Počet slov:515
36 let/24.června 1996

,,Millie... ujmi se toho." S potěšeným úsměvem jsem vyskočila ze židle a za chůze si vytahovala hůlku. Moje chvíle přišla.

Já a Pán Zla jsme začali mučit smrtijedy. Konkrétně ty, kteří byli na ministerstvu. Ty, které nezajali bystrozorové a neodvedli do Azkabanu. Jejich plán nevyšel, věštba se rozbila a Pán Zla byl velmi rozhněvaný.

Nakonec jsem se dostala k Bellatrix. Mučení jí jsem si chtěla nechat až na konec. Protože to jsem si nejvíce užívala.

S krutým úsměvem jsem pronesla mučící kletbu, která Bellatrix zasáhla a ona zavřeštěla. Tu kletbu jsem myslela tak moc vážně, byla jsem zaslepená nenávistí a mocí, mé oči jiskřily a mé srdce zběsile bouchalo nad touto slastí.

Bellatrix se svíjela, křičela a já se jen smála. Skoro jsem zapomněla, jak mučící kletba bolí - ale to mi bylo jedno. Chtěla jsem pouze jednu věc. Tou bylo vidět ji trpět.

,,To stačí," jeho hlas jako by utnul mou radost. Kletba byla zrušena, Bella rychle dýchala, a mé tělo pomalu opouštěla radost z mučení.
Nahromadila se ve mně touha. Touha vidět trpět někoho dalšího, najít někoho, na kom bych si mohla vybít vztek. Někoho, koho bych mohla mučit...

,,Zklamali jste mě. A teď odejděte. Jen ty, Millie, zde zůstaň." Poslechla jsem a počkala, dokud všichnu neodejdou, a teprve pak jsem se svého bratra zeptala, co ode mě potřebuje.

,,Má drahá... sestro," zachvěla jsem se při tom oslovení, ,,musím přiznat, že jsem s tebou velice spokojen. Tvé kletby jsou myšleny tak vážně, tak krutě se mstíš těm, kteří tě zklamali či které nenávidíš. Zpočátku, abych byl upřímný, jsem ani nedoufal v to, že by jsi takovéto, hm, věci, v budoucnu měla absolvovat. Byla jsi mladá a plachá.

A teď jako by se vše obrátilo. Jsem s tebou velmi spokojen a vcelku lituji toho, že jsem na ministerstvo neposlal tebe." Skoro se mi zalily oči slzami. Byla jsem dojatá a srdce mi bušilo.

,,Můj pane... takovou chválu si ani nezasloužím," řekla jsem tiše, ale v hloubi duše jsem pociťovala pýchu.

,,Ale zasloužíš, má milá. Dostane se ti odměn, o jakých jen sníš, jen ti neřeknu, kdy přesně se tak stane. Vše je nejasné. Ten hlupák Lucius..." zavrčel.

,,Věštba byla velmi důležitá, pane?" zeptala jsem se jemně.

,,Samozřejmě. A tomu hlupákovi spadla na zem!" rozčílil se. ,,Ale já mu to vrátím."

,,Jak, smím-li to vědět?" zajímala jsem se.

,,Jeho syn Draco," zasmál se ledově Pán Zla, ,,chce patřit mezi nás. Dovolím mu to; leč pro něj jednu podmínku, úkol, mám."

Zalapala jsem po dechu. ,,Myslela jsem, že přijímáš jen dospělé -"

,,V tomto případě udělám výjimku. Draco dostane důležitý úkol, a když ho splní, čeká ho odměna. Ten úkol bude muset splnit, jelikož je pro naši budoucnost velmi důležitý."

,,Směla bych tento úkol vykonat já?" zeptala jsem se dychtivě a on se na mě otočil. Přešel ke mně a přejel mě pohledem.

,,Má milá, tvůj zájem mi velice lichotí, tento úkol však padne pouze jen a jen na Draca."

,,Řekneš mi alespoň, o co půjde?" zeptala jsem se mrzutě, ale i tentokrát se mi dostalo záporné odpovědi.

,,Ne. Kdybys to věděla, mohl by tě, řekněme, rozptylovat od ostatních věcí."

Ehm, spousta z vás chce OSG 4...:DDD
Dneska odjíždím pryč, vracím se asi zítra odpoledne, tak dnes přidám brzy ještě jednu kapitolu a zítra vyjdou dvě později^^
Užívejtr víkend!❤
Neplecha ukončena.
Thx, ILY❤
-Milka