21.

612 54 6
                                    

Posledních pět měsíců pro mě bylo stereotypních. Ráno jsem vstala ,vypila Ivyn odvar , šla se provětrat a zbytek dne jsem strávila v Jokerově šatníku. Potom jsem co měsíc chodila na prohlídky. Teď  chodím co čtrnáct dní. Jelikož jsem na začátku šestého měsíce už dneska bych se mohla dozvědět co to bude. Už by se to dalo zjistit od pátého ,ale můj loupežník byl otočený zády k ultrazvuku. Dnes to určitě výjde. Cítím to.

Oblékám si fialový třičko a lacláče . Beru si kabelku ,ve které už mám permanentně klíče se zdravotní kartou a jdu na tramvaj. Autem se mi jezdit nechce ,takže je to pohodlnější. Jedu tři zastávky k nemocnici. Vystupuji a jedu výtahem do třetího patra. Je to nemocnice téměř na za Gothamem ,takže tam nikdo není. ,,Ah dobrý den paní Kerrová tak se na to vaše miminko podíváme. Tatínek je pořád v NewYorku? " No co něco jsem říct musela. Mile jsem se usmála ,, Ano a ještě dlouho bude." Doktorka kývla ,,Mno tak se posaďte vždyť už to znáte."

,,Ták dneska se nám poštěstilo. Neotáčí se k nám zády. Můžu vám s radostí oznámit ,že to bude holčička! A prozatím a doufám ,že i nadále zdravá. Tady máte kartu a fotečku. Můžete jít a uvidíme se za čtrnáct dní. Naschledanou." Vzala jsem si kabelku a do ní si dala katru ,,Naschle!" Řekla jsem a šla na tramvaj. Holčička Jokey. Moje malá loupežnice. Nad mou myšlenkou jsem se musela pousmát. Zase jsem jela tři zastávky a šla domů. Šla jsem se nahlásit Ivy nebo Lokimu- Jak se dalo čekat dali to dohromady- Po nahlášení jsem šla do mého bytu. Tu krabici otevřu až se Jokey narodí. 

Nudila jsem se tak jsem se dívala z okna na lidi. Prostě jen tak z nudy když najednou zahlédnu zelenou hlavu. Bylo mi jedno ,že to on být nemůže. Prostě jsem běžela dolů po schodech směrem do parku kudy muž kráčel. Chvíli po tom se ozvalo houkání sirén. Buď shoda náhod nebo? Nebo mi Ivy ĺhala? ,,Pane! Počkejte!" Nemohla jsem běžet dál a za bylo mi jasné ,že ten muž nezastaví. Popadla jsem dech. Když už jsem venku tak se projdu. 

Jen se tak procházím a přemýšlím.Když mě z přemýšlení vyrušil hlas,, Slečno?" Řekl hlas a já se otočila. Byl to policista ,ale nebyl tu kvůli toho ,že by mě poznal. Tetování jsem měla na obličeji zakryté makeupem a měla jsem sluneční brýle. ,,Ano?" Ukázal mi fotku. Byl to Joker v kazajce. ,,Neviděla jste tohoto muže? Utekl z Arkhamu ,ale nebojte se vše je pod kontrolou za chvíli ho máme." Takže to byl on? ! ,,Ano viděla jsem muže co měl zelené vlasy. Běžel tamtudy." Řekla jsem a ukázala na opačnou stranu parku. abych se jich zbavila a šla ho hledat. ,,Dobře děkujeme za spolupráci. Sbohem" Pozdrav jsem neopětovala a rychlím krokem šla ani nevím kam. Jen vím že ho najdu. Musím ho najít.

Pokračování příště...

Harley Quinn:He is coming.... (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat