Harley Quinn:He is coming.... (CZ)

38.

//Pohled Jokey//

Jak se ukázala Koriel dozrát nepotřebovala. Byla stejně praštěná jako je - počkat ne! To není správné slovo... Nepochopená a jiná .. stejně jako já , moje máma i táta. Jedno pondělní ráno jsme se  rozhodli ,že se pobavíme. Proto jsme šli do podkroví hledat moje hračky. V podkroví je plno ještě nevybalených krabic ,takže to bude fuška. Začali jsme se prohrabovat věcmi když Koriel vyndala z krabice velkou knihu s vazbou z fialové kůže. ,,Žjóva!" Vyjekla nadšeně. ,,Co to je?" Zeptala jsem se a šla k ni. ,, Odkdy si superpadouši píšou deník?" Zeptala se posměšně i když se z jejího přízvuku u posledního slova dalo vyčíst ,že si taky něco píše. Přesto jsem se rozhodla ,že ji poučím. ,,Máma si ho píše , Já taky , Ty taky ,ale ,že by si táta psal deník? No i když každá má občas depku. Přečti něco !" Žadonila jsem a ona si odkašlala a chraplavým hlasem přečetla jede náhodný úryvek:

,,Jen matně si vzpomínám na všechny křivky jejího úžasného těla. Všechno bylo naplánované. Sepsal jsem co komu dám a co mají zničit. O peníze se mohli poprat sami. Seděl jsem v ložnici s nožem u krku a snažil jsem si naposledy vybavit rysy její tváře nebo barvu hlasu. U jsem se chystal přitlačit na nůž když v tom se rozrazili dveře ve kterých stála ona. Nebo jsem si to alespoň myslel. Byl to jeden z mých Děvek jak jsem mé poskoky s oblibou nazýval ,aby mi řekl ,že utekla z Arkhamu a nevypadá ,že se ke mě hodlá vrátit.  Mísila se ve mě jedna zvláštní emoce ,kterou jsem doposud nemohl pojmenovat. Byla to láska. Bylo to divný až teď si uvědomuju ,že je to dokonce šílený. Opravdu ji miluji. A teď když leží zachumlaná v dekách v posteli vedle psacího stolu mám občas pocit ,že bych ji tam měl nechat. Ale já taky nejsem dokonalý. No vlastně jsem ,ale aby se necítila osamělá budu dělat , že nejsem

Ty vole tvůj fotr se nezdá!" Vykřikne ,ale já na ni pořád čumím s hubou dokořán. ,,Ty vole. Můj táta ji fakt miluje? " Kori se pousmála:,,Láska je pro každého jen má spoustu způsobů!" ,,To máš odkud?" Pokrčila rameny ,,Škola života. A čuč na tyhle boží sekery! Ty beru!" Vyjekla a vytáhla z krabice dvě sekery. ,,Dobrý volba! Pojď a vem do tašky ten deník ať se máme na večer jak pobavit!" Uchechtla jsem se a sešla jsem z půdy.  Chápu tátu. Do deníku může napsat cokoliv. Je jedno kým je. Prostě je to takové nevím jak to nazvat. Normální.

Pokračování přístě....