36.

494 39 3
                                    

//Pohled Harley//

Probouzím se s otřesnou bolestí hlavy. Chvíli uvažuju jestli chci vůbec otevřít oči. Po asi minutě se odhodlám k tomu ,že je otevřu.Jsem v nějaké ložnici a na červeném křesle vedle postele sedí Nějaký chlap v obleku. Jakmile vidí ,že mám otevřené oči ,vytahuje z kapsy mobil a volá. ,,Už je vzhůru. Jistě. Ano. Rozumím šéfe. Naschle." Položí telefon a zvedne se k odchodu. ,,Héj já chci prášky!" On zakoulí očima :,,Hele kotě jsi na pozici ,ve který si nemůžeš nic poroučet!" Zakřičel a já se na něj nechápavě podívala :,,A na jaké jsem sakra pozici? A kde to k sakru jsem?"

A-a kdo jsem? Vzpomínám si na jméno... Harleen Quinnzelová.. nebo počkat.. To jméno je Harley Quinn já si to popletla! Odpovědi se nedočkám ,ale po chvíli od odchodu muže v obleku do místnosti vrazí muž se zelenými vlasy. Připadá mi povědomě. ,,M-mr. J?" Vykoktala jsem bez přemýšlení. Podle stavu mých hlasivek jsem usoudila ,že posledních několik hodin jsem se musela dost nakřičet nebo nasmát.

Spíš obojí Harley...

Kdo jsi?

Říkávali mi Jeff. Teď jsme tu ,ale kvůli tobě. Budu tvůj pomocník. Vzpomenš si raz dva!

Tak fajn...

,,Harley! Skvělé ,že jsi vzhůru ! Jak se cítíš" Zeptá se celkem dost hraně a já odpovím dost jiným hlasem než na který si pamatuju. Byl o hodně pisklavější než v Arkhamu. Ano! Byla jsem psychiatrička a Mr .j! To byl můj pacient! Ale co dělám tady? A proč mě tak bolí hlava? ,,Ehh Citím se fajn" Posadila jsem se na postel a on na křeslo ,na kterém předtím seděl ten muž. ,,A ehm.. zní to poťouchle ,ale kde to jsem?"

Mr.J se uchechtl . ,,Harley.. Ty to přece víš" Na to se začal smát. Běhal mi z toho mráz po zádech ,ale i tak mi ten smích přišel roztomilý. Pozorovala jsem ho a můj pohled se zastavil na jeho očích. Byli... zvláštní a taky neuvěřitelně nádherné.  Jako by mě zamkl svým pohledem a já nemohla uhnout. Jako by mě celou prokouknul. Všechny mé myšlenky.  I to ,že se pousmál mi to potvrdilo. Čte ve mě. 

Skousla jsem si ret . Ani jsem si neuvědomila ,že se něco takového děje a už jsem byla rty přisátá na ty jeho. Přišlo mi to povědomé. Chuť jeho rtů celkově jeho polibky. Mám v hlavě zmatek ,ale co už. Nevím jestli se vůbec odhodlám k tomu podívat se do zrcadla na moje bez debaty 'krásné' modřiny na spáncích.

Harley prosím tě. Není to jedno? On tě stejně miluje i tak..

Awww . Když myslíš Jeffe. Dám na tebe.

To bys měla.

Najednou se mi všechno rozplynulo a já upadla do říše snů.

Pokračování příště...

Harley Quinn:He is coming.... (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat