Harley Quinn:He is coming.... (CZ)

47.

//Pohled Jokey//

A pak se rázem všechno rozplynulo. Spadla jsem na zem a než jsem upadla do bezvědomí všimla jsem si zeleného prášku vznášející se nad hlavou Matta. 

,,Vezmeme ji je to naše dcera!"

,,Ježiši dyť může dojít cestu zná už tak máme dost práce s tim dementem"

,,Hele vy dva nechte toho čapněte je a jdeme!"

Rozhovor mámy, táty a tety Ivy. Pak už naprosto padám a nic nevnímám. Jen pád černočernou tmou. 

A pak se konečně budím. Mžourám očima po místnosti a pak si sedám. Jsem ve svém pokoji ve vlastní posteli. Stejně mi připadá ,že obloha je jiná -Něco je jiné. Vyšla jsem z mýho pokojíku za předpokladu ,že táta bude čumět na telku a máma se ho bude snažit dostat do obchoďáku ,ale ne. Obývák byl prázdný. Až na vzkaz

'Vem si věci a sejdeme se v bílém domě . Helikoptéra na tebe čeká na střeše

        Táta'

Na pohovce leželo moje vybaveníčko v nejlepším stavu a nějaké oblečení. Tak jsem si všechno vzala a na střeše fakt helikoptéra čekala. Nasedla jsem a na uši posadila mé věrné pomocníky sluchátka. Vzlétli jsme a já pozorovala Gotham. Nestačila jsem se divit.

Polorozpadlé budovy , oheň a létající prach. To bylo co jsem viděla. Byl to tak uklidňující pocit. Město co mi ublížilo dostalo co proto.

Jenže jsem nečekala ,že takhle to bude vypadat celou cestu. Dobyli jsme svět? Padouši pro jednou zvítězili? Konečně?! Pohlédla jsem na Jamese (Tátovu víceméně pravou ruku) ,který se pousmál- Viděl ,že mám radost což pro něj znamenalo víc prémii. Ale počkat! Co udělali s Mattem?!! Rodiče ,nerodiče stáhnu je z kůže pokud mu něco provedli. Když už je to můj majetek. Sice nevím proč ,ale od teď prostě je.

Pokračování příště....

Hi puddins! Překonali jsme 20.000!!!! Miluju vás jste nejlepší jojojo ,ale to už dávno víte ,žeeee? Chtěla bych se vám omluvit ,že kapitoly už budou jen párkrát do týdne ,protože vás už nechci tak rozmazlovat a taky chci trochu víc rozproudit moje další fanfikce co teď píšu :) Tak zatíím čůůůůůůůůůůš :P