Harley Quinn:He is coming.... (CZ)

2.

Zaskočilo mě to . Možná ho něco trápí a tak přikyvuji .Hází po mě bílý plášť a já si ho oblékám .Pamatuji se jak jsem se u od prvního sezení na něj těšila .Vcházím do místnosti a on už sedí na svém místě v .... kazajce ,,Mm je vážně nutný?" Ptám se nervozně a on jen přikyvuje . ,,Takže... co se od našeho posledního sezení změnilo Mr . J ?"Odkašlal si ,,Spoustu věcí Doktorko... ani nevím kde mám začít... S tím co mne trápí nejvíc?" Kývla jsem ,,Trápí mě jedna dívka Doktorko... Nevím co si mám počít... Celou dobu jsem ji využíval a když jsem jednou večer přemýšlel jaké by to bylo bez ní nedokázal jsem si to představit. To jak jsem se k ní choval. Jak jí mám vysvětlit ,že od doby co málem zemřela jsem prostě prozřel? Viděl jsem jak se zrodila hvězda. Bylo to nádherné ,ale pak jsem si uvědomil na co mi je vidět zrodit se hvězdu když ji nevidí taky? Člověku něco chybí až když to ztratí a já ji málem ztratil." V jeho hlase byla až hmatatelná bolest. Vždy jsem myslela , že mu jeho ego nedovolí aby na něm šli vidět emoce ,ale ono se to stalo. ,, Pokud vás skutečně miluje pochopí to." Řeknu klidně  ,, Ale ona mě nemiluje já ji jen zhypnotizoval! Začal jsem s tím od třetího sezení!" Téměř zařval. Zaklepe se mi brada. Má nárok aby věděl pravdu ,, A-a když vám řeknu ,že vás milovala již od druhého sezení?" Řeknu rozpačitě.

,,Myslím to vážně Harley." Řekne už normálně mimo sezení. ,,Já taky" vzlyknu jak nejtišeji dovedu .Odkašlu si ,,Omluv mě " Skoro vyběhnu z místnosti. Musím na vzduch .  Nehrozí ,že by mě někdo venku poznal ,ale i tak se vydávám na zahradu ,kterou mi před lety vytvořila moje kamarádka Ivy. Když už tam doběhnu jdu do jeskyně ,která se skrývá za vodopádem . Sednu si tam a začnu ničit věci co mám na sobě. Lámu brýle ,trhám pláštík a rozpouštím si vlasy. Skončím jen ve spodním prádle a jdu si skočit z útesu - Ano je to tam skutečně veliký- do slaného jezera. Jen tak plavu a přemýšlím . Nevyznám se v něm . Je tak moc komplikovaný . Nořím se celá pod vodu  ,abych mohla spatřit krásy pod hladinou. Korály byli pestrobarevné  a jednoduše nádherné. Bez vzduchu vydržím déle než normální lidé a tak plavu hlouběji ,ale pak nastane komplikace ,kterou je právě nedostatek kyslíku.  Rychlostí světla jsem se dostala nad hladinu a jakmile jsem se nějak dostala na povrch . Došlo mi kdo mne vlastně drží v obětí a odmítá pustit. Jen on může mít tak chladné a zároveň horké dlaně.

Trochu ho potrápíme.Oči držím zavřené a dech zadržený.Po chvíli na mou tvář dopadají kapky něčeho horkého. Jsou to slzy? Ne to nemůže být. Už otevírám oči vidím ho, ale on mě ne. Už jsem se lekla. Nebyly to slzy ,ale voda. I tak ale vypadal zdrceně ,,Žila bys pro mě?" Zašeptá nečekajíc odpověď a políbí mě . Polibky mu neoplácím jen čekám až se odtáhne.Odtáhne se přesně pode plánu ,ale já si ho přichytnu a zašeptám ,,Ano" Snažím se zakrýt to jak se klepu zimou tím , že ho objímám ,ale husina všechno vyzradí. Přehazuje přes moje ramena sako ,které jediné zůstalo suché a když zapíná knoflík labužnicky se usměje. ,,Koblížku mohl bys mi vyzradit kde mám podprsenku?"  Zasměju se a on odpoví : ,,Ve škole nás učili ,že když se resuscituje žena má se jí sundat podprsenka." Usměju se ,,Ale ty jsi mě neresiscituoval ( strašně těžký slovo xD )" Zazubím se když mě nese v náruči . ,,No fajn a nebo jsem jen využil situace "  Zasmála jsem se. Donesl mě do koupelny a potom odešel. Všechny moje věci tam ležely jak jsem je tam nechala. Po asi dvaceti minutách se cítím jako nová. Vyjdu z koupelny jen v tričku a spodním prádle. On už leží v posteli a spí . Usměji se a tiše si lehám k němu.Jak jsem si řekla ,že o tom budu přemýšlet později.... tak to ještě odložím na později. O chvilku později usínám.

Hi puddins *w* Spinkáte? Já jsem nespala abych tuhle kapitolu mohla zveřejnit ,protože nevím jestli bych to dneska jinak stihla ... Už jsem vám trochu poodhalila Jokera ,ale to neznamená ,že jí řekl pravdu 3:) co si myslíte teď?