Rodina

21. kapitola - Smrt a bolest

Temný pán opatrně položil svou ženu na vykouzlené nosítka a spěchal s ní na ošetřovnu. Zástupy přihlížejících studentů mu zděšením ustupovali z cesty a dvojčata byla v jeho těsném závěsu. Nevšímal si toho co je s Brumbálovým tělem. Teď měl strach o svou ženu.

Pár kouzly zjistil, že je velmi vyčerpaná nejen fyzicky ale i magicky.

Madam Pomfreyová, která se právě rychle přehrabovala v lektvarech a dávala si je, do menšího košíku málem vypustila duši, když se dveře na ošetřovnu rozletěly a v pochodoval Temný pán s Minervou na nosítkách.

„Madam Pomfreyová?" ujistil se, i když její uniforma ošetřovatelky tomu nasvědčovala. Jenže drahá ošetřovatelka se tak vyděsila, když ho viděla, že upustila lektvar na zastavení vnitřního krvácení.

„Nehleďte na mě jak na ducha, potřebuji vaši pomoct. Má žena je velmi vyčerpaná i magicky a její těhotenství jí v tom asi moc nepřispívá. Tak ženská potřebuji vaši pomoct." Zařval na ni Temný pán až poskočila i s dvojčaty strachy.

„Že-žena?" vykoktala madam Pomfreyová.

To ale už Tom co nejopatrněji odčarovával nosítka pod Minervou a dvojčata mu v tom pomáhala.

„Vy dva ven." Zavelela madam Pomfreyová, která se právě vzpamatola.

„Ne my tu zůstaneme." Protestoval Harry. Jejich otec mávl rukou a oba se ocitli za dveřmi ošetřovny.

„Madam, musíme..." náhle ho přerušilo otevírání dveří. Madam Pomfreyové nebylo ve společnosti Temného pána moc dobře. Oba se otočili ke dveřím a viděly vstupovat Severuse Snapea.

„Severusi, musíš nám pomoct." Ozval se jeho otec.

„Jak je na tom otče? Bude v pořádku?" přistoupil k nim blíž. Oči měl jen pro svou matku. „Můžu nějak pomoct?" znova se podíval na oba.

„Po-potřebujeme tyto lektvary." Podala mu napsaný seznam Pomfreyová, která byla za poslední půlhodinu opět v šoku.

„Většinu lektvarů mám u sebe ve sbírce, jen s tím posledním bude problém, potřebuji do něj krev pany." Podíval se zpříma na otce.

„Máš tu snad málo nevinných dívek, je mi to jedno Severusi, i kdybys měl některou z nich omráčit, tak tu krev si nějak zajisti!" zavrčel mu nebezpečně do obličeje Voldemort.

„Ale to přece nemůžete!" protestovala madam Pomfreyová.

„Nebojte, Poppy, pomůže mi v tom jistě má sestra Hermiona." Mírně se usmál, ale moc do smíchu mu nebylo. Poppy vše začalo docházet, věděla, že Minerva má víc dětí než jenom ty dva, ale nikdy by ji ani ve snu nenapadlo, že by jedno z dětí mohl být Severus.

„Tak už běž a nech nás pracovat." Vyhodil ho jeho otec z ošetřovny.

Jen co vyšel Severus před ošetřovnu, narazil tam na dvojčata.

„Vy dva pojďte se mnou, potřebuji vaši pomoc." Oba se nad tím ani nepozastavili a tajnou cestou se dostali přímo k Snapeovým komnatám. Což byla výhoda, nemuseli přes polovinu školy.

Jen co zavřel Severus dveře ve své soukromé laboratoři, tak se otočil na Hermionu.

„Hermiono, jsi pořád ještě pana?" dívka prvně na něho vytřeštila oči a potom se zatvářila naštvaně.

„Co je ti sakra po tom, teď mi řekni, s čím chceš pomoct!" založila si naštvaně ruce v bok. Vypadala přesně jako jeho matky, když byla naštvaná, jen ten lesk v očích se podobala otci.