Rodina

11. kapitola - Rodina je prostě rodina

Tom s Bellatrix dovedli obě rodiny do salonku, kde právě Minerva rozmlouvala se skřítkou.

„Koliso, potřebuji, abys prozatím přichystala pro mé bratry a jejich děti pokoje, vím, že jich tolik nemáme v obytném křídle. Myslím, že jim nebude vadit, že budou děti po dvou." To ale neměla říkat, před svými synovci a neteřemi.

Nejstarší dcera Talmuda se podívala na otce. Talmud měl dvě dcery, obě se podobali na něj, ale chování měli po matce, naproti tomu Augustýn měl zase dva kluky, kteří byli o dva roky mladší než dcery Talmuda a byly to dvojčata. Přesto každý jiný, nejen povahově, ale i vzhledově.

„Otče, to nemyslíš vážně!" zavřískala starší dcera Caroline.

„Myslím to vážně Caroline, prostě budeš spát se sestrou v jednom pokoji, rodiče, budou mít pokoj vedle vás a to platí i pro Augustinovu rodinu." Podívala se na ně s úženým pohledem Minerva. Tomovi mírně cukali koutky a Bella ta se jen posadila v poklidu do jednoho křesla a přivolala si šálek kávy.

„Děkuji ti, Koliso, to bude vše." Zvedla se od skřítky a zhlížela na své příbuzné. Její muž k ní přišel a objal ji kolem pasu.

„Tak snad si sednete ne!" s Tomem se posadili na obvyklé své místo do dvojkřesle. Ostatní dospělí se rozmístili po místnosti, jen děti se netvářily. Nelíbilo se jim tu.

„Co kdyby děti šli za našemi dětmi, jistě je najdete na zahradě." Snažila se je slušně dostat ze salónku Tom.

„Já je tam vezmu, tati." Podívala se otráveně na ostatní Bellatrix.

„Děkuju." Kývla na svou dceru Minerva.

„Tak pojďte, jak znám ty tři, tak budou se honit na košťatech. Nebo prohánět draka." Smála se jejich vyděšeným obličejů.

„Opatrně Bello." Ozval se ještě za ní její otec. Bella mu jen kývla, že slyšela a zmizela s ostatními za dveřmi.

„Takže Minervo, nějak pořád nechápu, proč jsi pozvala celou naši rodinu, tohle jsme mohli probrat o samotě někde v klidu a ne tady." Mávl rukou Talmud a zhnuseně se ušklíbl.

„Proto Talmude, aby mé děti poznali vás a vaše děti." Upila si trochu čaje, který ji Tom vyměnil. Přece jenom káva s ní dělala divy. Večer jak se prospala, tak si poručila slabou kávu a pak byla velmi velmi vášnivá noc. Tomovi to nevadilo, ale bál se trochu o svou ženu, aby byla fit.

„Opravdu, tak proč až nyní, proč jsi se vzdávala dětí?" zaútočil na ni její mladší bratr. Tom se mírně napjal.

„Myslím, že jsme pro to měli své důvody, i když jak vidím vás dva, tak nejste schopni se zmoct na více jak dva rozmazlené spratky." Zavrčel temně Tom, až mu začaly červenat oči.

„Myslíš, že se tě bojím, když jsi Pán zla." Tom se postavil a zatnul ruce v pěst.

„Nezapomínej, že jsi v našem domě, tak prosím trochu úcty, je mi jedno, jak se ty hňupe chováš ke mně, ale zkus něco podobného k Minervě nebo dětem a předhodím tě mému drakovi k večeři." Už i Augustýn stál proti Tomovi a zatínal ruce v pěst.

„To by snad stačilo." Když si všimla, že se do toho už snaží zasáhnout i Talmud. „Tom má pravdu, jste tu na návštěvě, chtěla jsem po vás, abyste převzali ministerstvo, ale jak vidím, jste ještě větší pitomci, než jste bývali. Děti jsem dala pryč, abych je ochránila, oba dobře víte, o co usiluje Brumbál, teď dokonce ví, že pocházím z moc významného rodu.