,,A tady," ukázal starý muž sedící v pohodlném, červeném křesle uprostřed obývacího pokoje, ,,jsem byl ve Vietnamu s kamarádem." Usmál se.
,,Kdo je ten kamarád?" Zeptala se jeho malá vnučka, která se krčila u jeho nohou a prohlížela staré fotky.
,,To je Johny. No jo, prožili jsme toho spolu spoustu."
,,Vyprávěj mi to, dědo. Prosím, prosím!" Žadonila a nasadila psí oči.
,,Už žádný takový!" Ozvala se matka přicházející z kuchyně. ,,Dano, koukej mazat do postele!"
,,Ale mamí, já..."
,,No ták." Položil dědeček vnučce ruku na rameno. ,,Slib mi něco."
Daně se rozzářily oči. ,,Copak?"
Dědeček se usmál a pohladil ji po jejích krátkých hnědých vlasech. ,,Slib mi, že až jednou umřu..."
,,Ne, to neříkej! Ty neumřeš!" Položila mu ruku na koleno.
,,Slib mi, že budeš ochraňovat naši zemi a všechny své blízké. Slib mi to, Dano."
Dana pokývala hlavou. ,,Slibuju."
Dědeček se znovu usmál. ,,Tak, a teď mazej spát!"
Dana se rozeběhla do schodů, které vyběhla a pokračovala do pokoje.
Dědeček se podíval na svou starou fotku z války, kde stál se samopalem a na prsou měl několik odznaků. ,,Slibuji..."
ČTEŠ
Bachařka
ActionMůj děda byl jediný, kdo mě měl rád takovou, jaká jsem byla. Jediný, kdo mě dokázal oceňit i s mými neúspěchy. A byl taky jediný, kdo mi nebránil v mých snech. A já mu za to slíbila, že budu ochraňovat moji rodinu i svou vlast. A to by mi i vyšlo, a...
