Bachařka

Kapitola 6.

Eminem - Till I Colapse (Boyka montage) <3

Bylo pozdě večer. Hodiny na chodbě ukazovaly 21:00 - Čas, kdy Dana měla, podle Yuriho informací, odcházet domů.

Všude bylo ticho a Yuri tiše stál u dveří. Čekal.
Uslyšel šoupání nohou a poté tichý šepot. ,,Otevři."
Podíval se pořádně skrz mřížované okénko ve dveřích, kudy proudil jediný příděl světla. Naproti jeho cele zahlédl jednoho muže s černým kloboukem a dlouhým, čistým, též černým pláštěm a poté další postavu v otrhaných džínách a tmavé mikině s kapucí, která vcházela do cely jako první.
Chvíli nic neslyšel, kromě tichého pobrukování a věty: ,,Musíš to udělat, nebo se odtud nikdy nedostaneš, je ti to jasné?!", kterou autor zdůraznil trochu víc, než bylo třeba.

Postava s kapucí vyšla ven. Byl to ten blonďatý maník, který stále obletoval Danu. Rychle si přes hlavu přehodil kapucu a čekal na svého druha v černém. Yuri zacouval ke své palandě, aby ve stínu nebyl vidět.

,,Musí udělat co?" Zeptal se sám sebe a zavřel na chvíli oči.

***
Jeho pozornost upoutal nepříliž lichotivý zvuk. Slyšel chrčící zvuk, doprovázený tichými výčitkami.
Zvedl se z postele a opatrně přešel ke dveřím. Podíval se ven a zahlédl dozorce, doslova namáčknutého tělem k mřížím, který bezúspěšně lapal po dechu. Něčí ruce ho totiž držely pevně za hrdlo a zároveň přidržovaly z druhé strany na mříže. Muž neměl šanci a bylo jen otázkou času, kdy vydechne naposledy...

Yuri nehodlal zasahovat do situace, kterou by stejně nevyřešil - lépe řečeno spíš nestihl vyřešit. Byl by z toho akorát problém. Říkal si vduchu.
Po chvíli mučivého sténání a dušení, dozorce odpadl a smrtící ruka začala pátrat po štosu klíčů.
Zámek byl naneštěstí oboustanný, což znamenalo, že cesta ven z cely byla volná.
Ozvalo se tiché cvaknutí zámku a slabé zavrzání dveří.
Z cely vyšel Drobek a zamířil si to rovnou, i s klíči, k Yuriho cele. Yuri se postavil za dveře a vyčkával.
Drobek odemkl a vcházel do cely, přičemž automaticky zamířil k posteli.
Drobek se sklonil nad postel a hlavu měl zrovna v místě nad železnou tyčí, která spojovala vrchní postel se spodní. Yuri se rozeběhl, vyskočil a vší silou Drobka udeřil zezadu do hlavy. Hlava se od železné tyče jenom odrazila a Drobek se po Yurim ohnal, jako po otravné mouše.
Yuri uskočil a znovu drobka udeřil do obličeje. Drobek zavrávoral, zakopl o Yuriho nohu a spadl na zem. Yuri chtěl přiskočit od něj, ale Drobek ho silně kopl do levého kolene. Yuri bolestí zaskučel a snažil se dostat od Drobka co nejdál. Zavrávoral a padal do dveří, kde udělal kotrmelec vzad a ocitl se tak na chodbě. Opatrně a s velkými obtížemi se zvedl a než se stačil rozkoukat, byl u něj Drobek a zasypával ho údery do obličeje. V tu chvíli nebyl Yuri schopný něco udělat, nějak uhnout, nic... Stál, kýval se po směru úderu a snažil se ustát ten nátlak, ktetý jeho soupeř vyvíjel.
Nakonec se mu podařilo při pauze mezi údery vyváznout. Vězni, kteří úzkými škvírami pozorovali jejich souboj, začali pokřikovat na oba soky nadávky, povzbuzení. První dozerce se objevil. ,,Vyhlašuji poplach 2. stupně, opakuji!" Zahlásil do vysílačky a chvíli pozoroval dění. Mezi dveřmi se objevila Dana. Jakmile uviděla Yuriho a Drobka, Yuriho zakrvácený obličej a kulhající chůzi,došlo jí,co se stalo. Psychicky vypla a šla do útoku. Rozeběhla se plnou rychlostí zezadu ke Drobkovi. Vyskočila mu zeuadu na záda a chytila pod krkem, právě v okamžik, kdy Yuri spadl na zem. Drobek se vztekle otočil, aby Danu sundal ze zad a ona se přechytila zepředu na krk, kde převážila Drobkovu horní část těla. Dana sebou škubla a stáhla Drobka na zem,přičemž nohama ho přes sebe přehodila a pustila. Rychle se zvedla rozepla pouzdro na obušek, který teď stále u sebe nosila a podívala se po Yurim, který si svíral koleno. Ozval se tlumený výdech a na Danu se řítila Drobkova pěst, kterou už nestihla vykrýt. Ránu dostala do čelisti a celá se otočila, aby vybrala chybný postoj. Vydechla a zavrtěla hlavou, aby rozehnala mlhavý zrak.
Drobek už si to valil k Daně a ta opatrně vyndala obušek. Rozešla se proti němu a obušek měla schovaný za pravou rukou.
Rozeběhla se, vyskočila proti němu a pravou rukou s povytaženým obuškem udeřila do spánku. Drobek zavrávoral, ale neupadl. Do chodby vtrhlo komando, které začalo mířít jak na oba muže, tak i na Danu.
,,Ne, ona je od nás, tu nechte!" Uslyšela, když dostala ráno do týlu sjela na kolena. Musela se podepřít, jinak by asi spadla tváří na podlahu.
,,Co jsem udělala já, máte tady jeho." ukázala na Drobka. ,,Jeho sejměte!" Řekla, ale muži ji zvedli a dali ruce do okovů. ,,Cože? Co si jako myslíte, že děláte?!" Ptala se jich vztekle.
Yuriho se právě snažili chytit do pout, ale samozřejmě mu to jeho hrdost nesvolila.
,,Nedělej to!" Křikla na něj už trochu uklidněná Dana. ,,Bude to jenom horší."
Yuri právě chtěl jednoho dozorce praštit, takže se akorát zastavil a vztekle dozorce pustil. Daně připomněl psa, který takhle chytil slepici a na pánův rozkaz ji musel pustit. Úplně to samé. Ten ukřivděný a vzteklý výraz stál za to.
Na Drobkovi v tuhle chvíli sedělo pět členů komanda a další dva se mu snažili navlíknout pouta. Byl to zajímavý pohled, uvědomila si Dana, ale pak bylo horší to, že sebrali i ji...

'A zase jenom kvůli němu jsem v nějaký brindě!!' Řekla si vduchu.

,,Už zase jsem kvůli tobě v nějakým problému, Boyko!" Cekla vztekle, když ho přivedli k ní.

,,Jo? A kdo tě prosil, abyses do toho motala?! Nikdo! Zvládl bych to sám!"

,,Jo, bylo to vidět."

Boyka vztekle vydechl. ,,Ty seš taková..."
,,No? Co jsem?!"
Yuri zavrtěl hlavou a otočil ji na druhou stranu.
,,To bylo drsný. Fakt, že jo." Poznamenala ironicky.
,,Drsnější jak ty určitě." Oponoval Yuri.
Dana se na něj vztekle podívala. ,,Jo, fajn. Já se tady snažim, aby se k tobě nechovali jak k největšímu zasranýmu rusákovi a ty se teď chováš jak nějakej nafrněnej cápek, kterej může všechno, že jo! Teď mě kvůli tobě vyrazej a jsem v prdeli!"
,,Tak si běž najít práci jinam. Můžeš jít makat do dolů."
,,Jo, jasně. To by tady nějaký doly museli bejt!"
,,V Rusku jich je dost."
Dana sklopila hlavu a vlasy jí spadly do obličeje.
,,Fakt ti děkuju." Povzdechla si.
Yuri se na ni podíval. Dana ten pohled zaznamenala, ale nechtěla zkoumat jeho výraz. O chvíli později ji zvedli a mířili k řediteli do kanceláře.