,,Děláš si srandu? To je super, kámo!" Ťukla Mary Danu do ramene.
,,No, skoro." Ušklíbla se Dana.
,,Proč? Co je na těch vězních tak vzláštního?" Zeptala se Mary.
,,Pamatuješ si, jak jsem kdysi zápasila?"
Mary přikývla.
,,A pamatuješ si taky toho ruskýho svalovce, kterej porazil úplně všechny?"
,,Jo, jak jen se jmenoval..."
,,Boyka. Yuri Boyka."
,,No jo, nechodila si s ním náhodou?" Usmála se spiklenecký.
,,Ne, ale byli jsme kámoši."
,,Počkej, jak byli?" Zeptala se a zabouchla skříňku, o kterou se potom opřela. Dana si přetáhla triko přes hlavu a složila ho do skříňky, ze které následně vytáhla tmavě šedou mikinu, kterou si přes sebe přehodila a zapla.
,,Jo, byli. Pohádali jsme se a taky trochu porvali." Zavazovala si botu.
,,Nekecej! Kdo vyhrál?" Zasmála se užasle Mary.
Dana se na ni neochotně podívala.
,,Dělám si prdel, hlavně buď v klidu, jo?"
,,A teď bude tady ve vězení a já budu dělat ochranku. To nedopadne dobře." Poznamenala.
,,Ale jo, možná byste to dali dohromady."
,,Mary? Jinak vpoho?"
,,Jo, naprosto." Zasmála se.
,,Nevim, co to bereš za matroš, ale každopádně to chci taky."
Mary si sedla na lavičku a podala jí láhev s umělou stravou. ,,Fakt?"
Dana se ušklíbla. ,,Ne."
,,Tak nechtěj," pokrčila rameny a napila se.
Dana se protáhla. ,,Už chci domů..."
,,Chceš hodit? Sice moje umění řízení je hrozivý, ale to nevadí, ne?"
,,Hele, hůř jak já řídit nemůžeš." Usmála se Dana.
,,Ale jo. Hele, nechceš řídit ty?" Podala jí klíčky od auta.
,,Ta nabídka je lákavá, ale víš, že už neřídím." Vrátili jí klíčky zpět.
,,Ale notak."
,,Ne, prostě ne."
Mary pokrčila rameny. ,,Tak ne."
Vyšly ze dveří šaten a blížily se k parkovišti, kde nastoupily do menšího černého auta. Dana si sedla na místo spolujezdce a Mary nastartovala.
,,Připravena na jízdu tvýho života?" Zasmála se pobaveně a rozjela se dost svižně, což Dana nečekala a hodilo to s ní o dveře.
,,Mary! Co to, sakra, děláš?!" Vyjela na ni vztekle.
,,Řídím." Usmála se Mary.
,,Hm, to vidím." Vydechla a bouchla hlavou do opěrky, o kterou se pak opřela. Zavřela oči a snažila se nevybavovat si její starý život.
Zítra začne nová kapitola tvýho života... Říkala si. Důležité je se z toho nezbláznit.
ČTEŠ
Bachařka
ActionMůj děda byl jediný, kdo mě měl rád takovou, jaká jsem byla. Jediný, kdo mě dokázal oceňit i s mými neúspěchy. A byl taky jediný, kdo mi nebránil v mých snech. A já mu za to slíbila, že budu ochraňovat moji rodinu i svou vlast. A to by mi i vyšlo, a...
