Darkness - CZ HARRY STYLES

3.

Po příchodu do domova jsem se ohlásil, osprchoval a hned jsem se schovával do pokoje. Nerad se jen tak potloukám tady v tomhle ústavu, jak tomu se Zaynem říkáme. Lehl jsem si do postele a přemýšlel, co ještě dneska budu dělat. Po chvíli jsem se rozhodl jít za Zaynem. Alespoň se na chvíli odreaguji. Už když jsem vešel do jeho pokoje, ucítil jsem, jak se na mě Waliyha pověsila a smála se. "Prcku trochu se uklidni," mumlal Zayn a smál se. 
"Čau bráááchooo!" Zakřičel Josh a podával mi nějakou lahev. Po přičuchnutí si k otvoru jsem zjistil, že to musí být dost silný alkohol. "Notak, netvař se jakoby jsi umíral a pij kámo" smál se dál Zayn a já si sedl na jeho postel. "Nevím jestli bychom měli dneska dělat bordel," zamračil jsem se. "Je tu Louis a nechci, aby jsme měli problém hned ze začátku.." pokračoval jsem a Waliyha si sedla na můj klín. Zřejmě pili už než jsem přišel. ,"Notak, užívej si trochu" řekla potichu a objala mě kolem krku. "Fajn," zamumlal jsem a docela hodně jsem se napil. Jednou, podruhé, potřetí, počtvrté, popáté a pošesté. Sice nic nevidím, ale momentálně se cítím úžasně. Tančíme v pokoji, pijeme, smějeme se, skáčeme. "Joshi!" směji se a skáču mu na záda. "Vsadím se, že ho nevyneseš až ven a zpátky," zařve Zayn a Josh se hlasitě zasměje. "Děláš si prdel? Klidně i dvakrát" řekne Josh a už cítím jak se mnou běží po chodbě a následně ze schodů. Po chvíli cítím na mé kůži chlad. "Woooooooa!" Křičím z plných plic a směji se zároveň s Joshem. Najednou ale ztichne a položí mě na zem. "Co se děje?" řeknu potichu a chytím ho za ruku, protože si pořádně nejsem jistý kde jsme a nechci, abych spadl. "Joshi? Co je?" ptám se, z mého hlasu je znát, že jsem opilý. Někdo si odkašle a mně proběhne mráz po zádech. Louis. "Uh.. My jsme tu jenom šli na vzduch víte-" snaží se vysvětlit Josh, ale Louis ho zastaví. "Běž do pokoje," řekne a já se pomalu rozcházím. "Ne ty. Josh. Ty tu zůstaneš," zamručí a Josh pomalu pouští mou ruku a odchází. "Kolik jste toho proboha vypili!" zvyšuje na mě hlas a já nic neříkám, ale po chvíli stání na místě spadnu na zem. Mé nohy už pravděpodobně vzdaly můj pokus o to vypadat střízlivý. "Vypadá to že hodně," klekne si ke mně a chytne mě za bradu. 

*Louis*

Dívám se mu do jeho očí a vidím v nich záblesk strachu. "Pojď, pomůžu ti do pokoje," řeknu a pomalu vstávám. Chytne mě za loket a pomalu jdeme. Motají se mu nohy, a tak se rozhodnu ho vzít do náruče. Potom, co ho položím do postele se usměje. "Tohle byste neměli dělat," zamračím se a stále ho pozoruji. "Jak velký problém z toho bude?" zeptá se mě vyděšeně. "Pro tentokrát to nechám jen mezi námi. Ale příště to už nebudu přehlížet, jo?" řeknu po chvíli přemýšlení a mu se viditelně uleví. "Děkuju, jste ten nejlepší vychovatel, kterého jsme kdy měli," zasměje se a ukáže mi ďolíčky. "Můžeš mi tykat Harry. Jmenuji se-" nedořeknu, protože mě přeruší. "Louis, já vím," řekne a po chvíli se otočí do strany. "Jo.. Louis.. No, tak tedy zítra. Snaž se přijít na snídani brzo, a prosím, tohle už nedělejte. Jdu si ještě promluvit s kluky." "Ne! Ne... Chci říct.. ne, oni už asi už taky budou spát a abys je náhodou neprobudil víš, přece nechceš aby se špatně vyspali. Nebo by se mohl vzbudit někdo jiný," mluví rychle jako nikdy. V tom musí něco být, to není jen tak. No rozhodnu se mu na to kývnout, ale stejně se tam vydám. Bez zaklepání vejdu do jejich pokoje a vidím Waliyhu jak sedí na Joshově klíně a líbají se. Zayn není v místnosti, a tak se rozhodnu to nenechat jen tak. "Hej!" zakřičím a zamračím se. Waliyha z něj okamžitě sleze a kouše se do rtu, na stolku vidím asi tři flašky vodky a Josh další drží v ruce. "Slíbil jsem Harrymu, že to pro tentokrát nebudu řešit. Není to kvůli vám, ale kvůli němu. Važte si toho a ukliďte to. Ty Waliyho běž do svého pokoje. Josh sežene Zayna a oba přijdou ke mně do kabinetu, jasný?" pozvednu obočí a opustím místnost. Když zavřu dveře mého kabinetu a sednu si do křesla, promnu si kořen nosu. Co to sakra dělám? Proč je chráním? Oh, jasně, Harry. 

Za dveřmi slyším hlasy a následné zaťukání. Hned potom do místnosti vejdou kluci. Pokynu jim, aby si sedli na gauč a já se na ně chvíli dívám. "Jak jsem už řekl, je to mezi námi. Váš úkol je zbavit se těch flašek tak, aby je nikdo z vedení nenašel. Mohli bychom z toho mít problémy všichni, kdyby vás někdo chytil. Potom bych chtěl probrat další věc. Zayne, tvá sestra a Josh. Myslíš, že je to dobrý nápad?" podívám se na Zayna, který pozvedne obočí. "Nevím, o čem mluvíte?" Je zjevné, že je vyvedený z míry. "No, když jsem vás šel zkontrolovat, a ty, Zayne, jsi tam nebyl, našel jsem tvou sestru tady s Joshem na posteli, takže se ptám, zda o tom víš, a jestli je to dobrý nápad, jelikož tvůj kamarád je poněkud starší než ona." Zayn se podívá na Joshe a zamračí se. "Řekni mi, že si dělá prdel!" zařve a stoupne si z židle. "Ty kreténe, kolikrát jsem ti říkal, ať ji necháš být!" pozoruji Zayna, když mu červená obličej a vypadá, že za chvíli vybuchne. "To není má chyba, vážně! Není to ničí chyba to nebylo tak jak to vypadá já s ní nic nemám" krčí se v křesle a mluví tak rychle, že se mu plete jazyk. Zayn se jen nadechne, otočí se a zmizí z místnosti. Hlasitá rána dveří následuje po jeho odchodu a Josh se na mě zamračí. "Dík," prskne a postaví se. "Ještě něco?" koukne se na mě ublíženě. "Běž," poručím mu a on odejde z místnosti stejným způsobem jako jeho spolubydlící pár vteřin před ním. Tohle jsem docela posral, uznávám, ale kdo měl vědět, že to její brácha netuší? Kurva, snad se na mě kvůli tomu nenaštve i Harry.