Darkness - CZ HARRY STYLES

11.

Dneska jsem se rozhodla přidat ještě jednu část, takovou veselejší.  No nejsem hodná?😁

*Harry*

Nemůžu uvěřit tomu, že se to stalo. Nejsem si stále jistý, jestli to byl sen, nebo realita, protože jsem hned usnul, ale doufám v tu realitu. Pořád musím myslet na ty rty. Je to tak neuvěřitelné, snil jsem o tom a najednou se mi to stane. Cítím se jako úplně jiný člověk, cítím se lépe a živěji.

Pod sprchou jsem dnes strávil dobrých čtyřicet minut. Ještě že nám teče neustále horká voda.
Seběhnu po schodech na snídani, ani nevím proč jsem nezůstal v pokoji, dnes mám prostě tak úžasnou náladu. Chystám si chleba se sýrem a k tomu mléko. Najednou slyším si někoho odkašlat. Otočím se a čekám, než ten dotyčný promluví.
„Harry," promluví Louis. Okamžitě se usměji a kývnu na něj.
„Dobré ráno."
„Jak ses vyspal?" posadí se vedle mě na barovou židličku.
„Úžasně, jak jinak bych se mohl vyspat," zaculím se a kousnu do krajíčku chleba.
„To je dobře, já také," zasměje se a najednou cítím jeho ruku na mém boku. V okamžiku stojí za mnou a židličku otočí tak, že jsme čelem k sobě. Nevím, co chce udělat, ale doufám v polibek. Jeho ruce putují k mému krku. Cítím, že se přibližuje, a tak se jemně usměji a nakláním se k němu blíž a blíž. Jsme si tak blízko, v tom okamžiku ale přestane, otočí mě zpátky a cítím, jakoby byl na druhé straně místnosti. Samozřejmě, že je jen vedle mě, ale ten pocit je hrozný. Přemýšlím, jestli jsem něco udělal špatně, ale když slyším, jak po schodech dupou jiné boty, hned mi to dojde. Nemohl mě políbit před ostatními.
„Čau lidi!" zaslechnu Phoebe a já se usměji.
„Ahoj, kde jsou ostatní holky?" řeknu a dál jím snídani.
„Ještě nahoře. Ale za chvíli přijdou. Co ty, vidím, že jsi už v pořádku," obejme mě a já kývnu.
„Jo, už to jde," zazubím se a po chvíli přijdou ostatní.

Po snídani se rozhodnu jít za Zaynem, musím mu to všechno říct. Klepu mu na dveře, ve vteřině otvírá a hned za mnou taky zavře.
„Ahoj Harry!" obejme mě a já na něj jen kývnu. Čekám, jestli tady uslyším Joshe. Když jsem si jistý, že tu není, začnu se usmívat a poskakovat.
„Zayne, my se líbali! A chtěl i dnes, ale přišla Phoebe, ale chápeš to!" zubím se a čekám na jeho reakci.
„Já to věděl! Určitě tě má rád tak jako ty jeho, věř mi, možná budete spolu. Teda, určitě budete spolu! Musíte být spolu, jinak to ani nejde!" raduje se za mě a já jen přikyvuji.
„Jo jo jo, doufám, chci, potřebuji to, ani nevíš jak! Bože, musím to nějak zvládnout," sednu si na židli a přemýšlím, jak to udělat.
Se Zaynem jsme se shodli, že bych mu to měl říct, když budeme spolu v kavárně. Jen z té představy, že to bude už za pár dní, jestli ne už zítra, mi vstává kůže. No, nejen to, ale trochu se to snažím klidnit.

*Louis*
Konečně je pondělí odpoledne. Jdeme s Harrym jako každý den do kavárny. Připadá mi nějak nervózní, ale snažím se to ignorovat, třeba se mu jen něco nepovedlo ve škole.
Sedíme a povídáme si, smějeme se a pijeme spolu kávu. Harry se zničeho nic hluboce nadechne a vypadá, jakoby mě pozoroval, i když vím, že to není možné.
„Louisi, já ti chci něco strašně moc říct," promluví a já sedím jako zmražený.
„Já- já... Prostě... Mám tě strašně rád a po té puse jsem ti chtěl říct, no- chtěl jsem se spíše zeptat, jak to mezi námi je, nebo... Jak to cítíš a co si myslíš?"
Když skončí, zasměju se. Je tak roztomilý, když je nervózní. Je celý červený a dívá se do hrníčku kávy. Chvíli ho chci potrápit, a tak jsem ticho. Nic neříkám, on najednou vypadá strašně zklamaný. V tom okamžiku se rozhodnu, že jsem už to mlčení přehnal.
„Jo, Harry," začnu. „Mám tě taky rád, jinak bych tě ani nepolíbil, mám tě moc rád už od první chvíle, co jsem tě viděl," podívám se na něj a ve vteřině se usmívá jako to sluníčko z Teletubbies.

Krásně mi to vyšlo, a jak se teď dívám na kudrnáče, který se mnou má propletené prsty, když procházíme městem, myslím jen na to, že jsem šťastný. Potkala mě úžasná věc.
Zvednu hlavu a prohlížím si všechno okolo sebe. Zrak mi ale přistane na člověku, který nás upřeně sleduje. Když si všimne, že ho vidím, hned se otočí a mizí pryč. Usuzuji, že to je asi kvůli tomu, že se držíme za ruce. No mně to ale problém vůbec nedělá, jsem rád, že Harryho mám.

Spolu dojdeme až k domovu, ale rozhodneme se, že si to zatím necháme pro sebe. No bude to mezi mnou, mou sestrou a Zaynem, ti to vědět mohou.