Part 5

40 2 0
                                    

Chodbička je tak úzká, že jí sotva projde jeden člověk. Lidé postižení klaustrofobií by pravděpodobně konec cesty ve zdraví nepřežili. Jdeme tiše jeden za druhým, v čele s Nathanem s baterkou v ruce. Ulička je sice velmi úzká, zato konec je v nedohlednu. Asi v půli cesty znovu uslyšíme ten zvuk. Tentokrát hlasitěji, což znamená, že jdeme správným směrem. „Jak jste se tu ksakru vzali?!“, zahřímá v dálce mužský hlas. Zní rozčíleně a nebezpečně. 

„Nechte ji jít a nebudeme z toho dělat žádné drama.“, ozve se známý hlas. Nami. Proboha! 

„Pospěšte si, bůhví co se tam děje.“, pobízí nás hlasitě Nathan a sám se rozbíhá kupředu.

„Cítím chlad. To není dobrý.“

Ocitáme se opět přede dveřmi neznámé místnosti. Agnes bez rozmyšlení vbíhá do pokoje 

„Jarede!“, volá.

„Agnes, ne!“, snažím se ji zadržet, ale dřív než se mi ji podaří chytit, vejde do místnosti.

„Hm, tak ono je vás víc!“, zamračí se na ni muž a nakoukne se svým děsivým výrazem na tváři do uličky. Vtáhne nás dovnitř.

V malé místnosti se v rohu krčí bledá dívka s kruhy pod očima a zplihlými tmavými vlasy. Všechno pozoruje se strachem v očích. Vedle špinavé sedačky stojí Nami a Jared a snaží se s únoscem vyjednávat. Ale kde je Russel?

„Když už tu mám vás všechny, udělám tady se vším rychlý konec.“ Z kapsy potrhané hnědé bundy najednou vytáhne zbraň. Jared neváhá a i on si bere pistoli. 

„Žádáme vás naposled. Pusťte tu dívku a nikomu se nic nestane.“, snaží se Jared celou situaci vyřešit.

„Vážně? Já mám pocit, že moje řešení je o mnoho jednodušší.“

„Proboha, co když jim ublíží?“, vyděšeně se ptám Skye. 

„Neboj, určitě to mají pod kontrolou.“, snaží se mě uklidnit Skye, ale nepůsobí příliš přesvědčivě. Najednou uslyším výstřel. Leknutím nadskočím. Naštěstí to schytala jen stará dřevěná váza na stole. 

„Chceš se k nim přidat, nebo chceš abych se s tebou vypořádal až potom?“, otočí se k dívce v rohu pokoje.

„Prosím, nedělej to! Nikomu o tom neřeknu!!“, žádá ho zoufale dívka.

„Myslíš, že jsem neviděl ten dopis? A to jak jsi mi chtěla vzít telefon? Nechápu, že jsem si s tebou někdy něco začínal, mělo mi být jasné, že s tebou budou jenom problémy.“, sykne.

„Ale já ti přísahám, vážně bych to nikomu neřekla!“ Únosce se k ní přiblíží a chytne ji za vlasy. 

„Myslíš si, že ti budu věřit?“, sykne jí přímo do tváře.

„Udělejte někdo něco!!“, dloubnu do Nathana. 

„Jestli se jí pokusíte ublížit, …“, Jared na něj namíří pistoli.

„Agnes, prosím!“, zakřičí Nami. Agnes stojí uprostřed místnosti a vypadá to, jako by se měla každou chvílí rozplakat. Stiskne rty do úzké čárky a zavře oči. Spojí ruce ve výšce hrudníku a chvíli soustředěně jen tak stojí na místě.

„Parvati!“, zavolá na mě Nami a všichni včetně mě, přestože nechápu smysl, se přitiskneme k Agnes. Pobídneme i Chloe, aby se k nám připojila. Únosce nás nechápavě sleduje se zbraní v ruce. Tohle nedopadne dobře., pomyslím si a přeběhne mi mráz po zádech.

HugKde žijí příběhy. Začni objevovat