1.kapitola-to jsem celá já - ničitelka budíků

127 6 0
                                    

crrrr.....crrrr..."Už kurva sklapni" zařvala jsem na budík i když mě nikdy neposkechne.

crrr.....crr...a najenu ticho, a budík se ocitne rozbitej na druhé straně mého pokoje (jeden z důvodů proč nepoužívám mobil jako budík).

"Už jsi vzhůru Emo?" zařvala na mě moje matka. "No jen tak napůl!?!" odsekla jsem ji."Tak pohni za dvě hodiny vyražíme."Kam sakra zase jedeme a proč tak brzy?" " Jedeš přece na tábor jak jsi na to mohla zapomenout?" No, abych pravdu řekla, ráda bych tam nejela ale moje máma si myslí, že když tam jede moje nejlepší kamarádka, tak tam musím jet taky, abychom si utužily přátelství a další důvod byl ten, že se s ní nechci hádat, tak jsem raší souhlasila.
Vylezla jsem z postele a šla pod studenou sprchu abych se konečně probudila.

Když jsem vylezla, šla jsem si vyfenovat vlasy a ustrojit se....dlouho jsem přemýšlela co si vezmu nakonec jsem si vzala kratasy  tílko a košili, kterou mám že všech nejraději.

Nasnidala jsem se a připravila jsem se k odjezdu na místo srazu odkud pojedeme na tábor .... pochopitelně autobusem.

Než jsem vyšla z mého pokoje, podívala jsem se na svůj pokoj, abych si zapamatovala všechny detaily, fotografie...prostě všeho co tam bylo.
Než jsme vyjely, musela jsem se rozloučit s Brikou, to je můj pejsek je to labradorský retrívr, je to ten nejlepší a nejvěrnější pejsek na světě.

Než jsme vyjely, musela jsem se rozloučit s Brikou, to je můj pejsek je to labradorský retrívr, je to ten nejlepší a nejvěrnější pejsek na světě

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Začala mi trochu slzet oči, když jsem pomyslela na to, že ji 14 dní neuvidím.

Sedla jsem si do auta a začala jsem přemýšlet, s kým budu na chatce a s kým se budu kamarádit samozřejmě tam budou i tací kteří mi budou doslova pít krev.

Abych to upřesnil na tábor jsem nechtěla z jediného důvodu, a to je ten že jsem asi v 5 letech už na jedno byla a jelikož jsem tam byla nejmladší začali ne šikanovat prostě hrůza ...proto si máma myslí, když tam budu mít aspoň svojí nej kamošku  tak se mi tam bude líbit víc.

Dorazily jsme na místo kde jdme se meli sejit.
A najednou .....BUM...a ležela jsem na zemi.

-----------------------------------------------------------
Oky todle je moje první kapitola mé první knizky, doufám že se vám bude líbit. Je to z mého života, ale něco jsem si i vymyslela aby to dávalo smysl.
Chyby prosím neřešte a kdyby jste měly nějaké připomínky nebo rady tak je napište do komentářů
Tak ahojky
Lenny 😉

Friend-zoneKde žijí příběhy. Začni objevovat