19.kapitola - Přátelství

39 4 3
                                    

z pohledu Emy

"Cože jsi udělala " koukala jsem se na ní s otevřenou pusou "No jo no vyspala jsem se s Tonnym myslím si, že opravdu k němu něco cítím 😍" "Kdybys mi to řekla dřív tak bych si přinesla flašku s pitím a zapila bych to "( tak todle bych měla asi vysvětlit moje kamarádka která představuje Laky, vždycky když ji řeknu nějakou novinu ták se vždy musí napít z láhve aby to pobrala v hlavě a také se z toho probrala - no doufám že to chápete ).

Pak jsem se na ni usmála a chystala jsem se na nástup našeho oddílu protože už volali. "Dvojka"slyšela jsem asi už po třetí "nojo vždyť už jdu" řekla jsem tak aby to slyšela jenom Laky a já vyšla z chatky vysmátá jako sluníčko přímo k našemu týmu.

"Tak už jsme tu konečně všichni, tak vám vysvětlím jak si budeme losovat dvijce." vysvětlovala nám Marťa.
"Tak abych to nějak ja ani niko jiný neovlivnil tak si vkosujete číslo je tady každé napsané dvakrát a jelikož je každý tým po deseti tak je tam pět čísel, no snad to chápete nikdo nebude sám. Tak začneme losovat"

No úžasný vylodovala jsem si 4 kdo ji adi bude mít ?

"Tak a teď si najdete svoji dvojci " zavelela Marťa.

"Tak co kdo z vás má 4??" zeptala jsem se když se nikdo k ničemu neměl.

"Nebudeš tomu věřit ale já " řekl Seba . No tak to bude něco aspoň mám příležitost se ho v lese zeptat jak je to s ním a 'princeznou' ano žárlím na ni jak něco ale nemůžu si pomoct ani nevím proč .

z pohledu Seby

Jo jsem rád, že jsem s ní aspoň ji to můžu říct a ujasnit city k ní a co vlastně ona cítí ke mě a dystak ji řeknu co citim k ní já.

"Tak na tři se můžete rozeběhnout do lesa" zavel Bill když jsme byly už rozděleny do dvojic.
"Tak tři dva jedna start"a rozeběhl jsem se s Emou do lesa.
Ani pořádně nevím co mám dělat tak když už jsme byli dost daleko od tábora a od ostatních tak jsem zastavil a Ema začala z hluboka dýchat. "Emo ?!?" začal jsem zrychlené dýchat také protože jsem nemohl popadnout dech "Ano ?"řekla mi když už trochu zklidnila dech. "Víš.." "Ne Sebo nic mi nerikej" přerušila mě když jsem ji chtěl něco říct " Já jsem tě s ní viděla a ty moc dobře víš ze ji nemám ráda a kurva proč ti to tady vůbec říkám vždyť na tom nezáleží" zamračila​ se na mě "Ale jo zalezi nebo alespon mě,tobě snad na mě nezáleží?"

____________________________________

Děkuji vám všem za trpělivost že jsem už asi měsíc nevidala žádný další pokračování. Abych pravdu řekla s tímhle příběhem nejsem moc spokojená no ale doufám že se vám to aspoň trochu bude líbit a opravdu vám děkuji za 1,18K přečtení.
A předem se omlouvám za chyby.
Tak ahoj
Lenny

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 20, 2017 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Friend-zoneKde žijí příběhy. Začni objevovat