FullMoon

1. Začátek všeho

Ahoj, tuhle knížku píšu s mojí kamarádkou Mona1311. Doufáme, že se vám knížka bude líbit.

____________________________________
Takhle nějak si představuji Lunu. Šedé vlasy, šedé oči už odmalička.
              👇👇👇👇👇👇👇👇👇

Stoupla jsem si před zrcadlo jen ve spodním prádle a koukala na své zubožené tělo. Všude jsem měla modřiny. Asi si teď říkáte. Co jsem dělala? No vlastně nic. Jen žiju s rodinou, která se skládá z milující matky a násilnického otce. A aby toho nebylo málo k modřinám se mi přidalo i kousnutí od bílo-šedého psa. Teď máte asi otázky typu "Co jsem tomu psovi udělala?? A jak jsem vůbec na toho psa přišla??"

Vše se událo jednou večer, když jsem byla sama doma. Otec se vrátil z hospody dřív než mamka a tak se rozhodl, že mě zase zmlatí. Dostala jsem od něho několik ran jak do obličeje, pak do břicha a zad. Ta osudná byla facka. Bohužel pro mě, do ní vložil všechnu svojí energii. Prohrála jsem boj s gravitací a začala objímat zem. Bála jsem se ho ta moc, že mi začali téct slzy. Najednou jsem uslyšela klíč v zámku. "Mamka se vrátila z práce!" zakřičí si vítězně moje podvědomí. Moje jediná záchrana a taky, jak jsem předpokládala, se i stalo. Ihned došla k otci a milovaně ho políbila, aby odvedla pozornost ode mě. Čekala jsem na její tradyční signál mávání rukou. Jakmile tak udělala, rychle jsem vstala ze země a utíkala ke dveřím ven z domu. U dveří jsem z věšáku popadla bundu a už se bez ohlížení co nejrychleji vzdalovala od toho strašného domu. Běžela jsem celkem dlouho než mi, ale mé nohy vypověděly službu a já zakopla o kámen, který tam byl na mě nastraženej. "Au" zasyčela jsem bolestí, když jsem tvrdě dopadla opět na zem. Neměla už jsem sílu ani vstát. Proto jsem si přitáhla nohy blíž k tělu a brečela. Najednou předemnou stali nohy. Ubrečeně jsem vzhlédla k obličeji onoho člověka, který přede mnou stál. Byla to mladá žena. Velmi krásná a vypadala mile. Natahovala se ke mně. Asi mi chtěla pomoci vstát, ale já se jí prostě bála a tak jsem se od ní odtáhla. (No a divíte se mi?? " od malinka jsem byla mlácená.) Moje reakce ženu zřejmě překvapila, protože v obličeji měla náznak obavy a strachu. Zkusila to teda znovu ale tentokrát pomalu. Najednou si sedla kousek ode mě do tureckého sedu natáhla ruku a odhrnula mi vlasy z tváře. Viděla že brečím a tak mi svým rukávem utřela slzy. Ležela jsem tam, jak přikovaná. Najednou na mě promluvila "No tak Luno, neplakej už. Já ti nechci ublížit. Jsem Sonny.". Měla velmi krásný hlas. Byl mi povědomý, jako bych ho už někdy slyšela. Uklidňoval mě. Najednou mi to došlo "Jak to že znáte moje jméno?" řeknu dost šokovaně a posadím se naproti ni. "Ano znám. Vlastně už tě znám celý tvůj život, i když ty mě ne." odpoví s milým úsměvem a vstane. Podá mi ruku a já ji přijímám. Nevím. Co se mi s ní stane, ale uklidňuje mě.

Chvilku jsme se procházely. Sice jsme mlčely, ale já se konečně po dlouhý době cítila v klidu a v bezpečí. A to jen díky ní. Na všechno jsem zapomněla a cítila se zase volná. Přesto tato chvíle musela skončit!

Přišla mi zpráva od mamky, že otec už je v hospodě, a že už bych měla přijít domů.

„Promiň Sonny, ale už budu muset jít. Moc ráda jsem tě poznala." Než jsem stačila odejít, tak mě chytla za ruku a dala mi do ní papírek „Zavolej! Kdyby se něco dělo. I kdyby to bylo něco hodně zvláštního a potřebovala jsi pomoc!" nervózně jsem se usmála „Děkuju" a už jsem běžela.

Musela jsem běžet přes park. Bylo to rychlejší. Najednou se přede mnou objevil krásný bílo-šedý pes. Něco mě k němu táhlo a tak jsem k němu natáhla ruku. Pomalu ke mně přišel a hypnotizoval mě očima. Něco zvláštního se mu zalesklo v očích a kousnul mě do natažené ruky. Vykřikla jsem bolestí a spadla na kolena. Zvedla jsem hlavu a koukla se na toho psa. Než pes odběhl, tak se na mě ještě podíval a zmizel ve tmě.

Pomalu jsem šla domů a držela si na ráně mojí mikinu. Vešla jsem do baráku a zakřičela, že jsem doma a rychle vyběhla nahoru do koupelny. Osprchovala se a oblékla se do spodního prádla a kontrolovala si modřiny a nový přírůstek před zrcadlem, který jsem si musela vydezinfikovat a ovázat obvazem. (No ted už víte co se mi stalo.Tohle všechmo se mi stalo než jsem si stoupla před to zrcadlo)

Oblékla jsem si tepláky a triko s dlouhým rukávem, aby mamka na to kousnutí nepřišla. Šla jsem dolů na večeři. Chvíli jsme si jen tak povídaly o škole a o práci. Koukaly se na film Jak se zbavit nevěsty. Docela dost jsme se nasmáli a užívaly si chvilku klidu doma spolu. Když film skončil šla jsem do pokoje. Rovnou jsem šla k otevřenému oknu sednout si na parapet a přehrávala si dnešní den. Byl zvláštní, ale svým způsobem magický. Koukla jsem se na nebe a viděla měsíc, který už byl v úplňku. Miluju měsíc a hvězdy. Jsou s vámi vždycky, stejně tak jako poslední kousky naděje a štěstí. Najednou se ozvalo vytí a ostatní psy se k němu postupně přidávaly. Za zvuků této písně jsem si šla lehnout. A konečně usnula bezstarostným spánkem.

Najednou jsem uslyšela křik, řev a rány. Rychle jsem vyběhla z pokoje vystrašená co se děje. Uviděla jsem otce jak stojí nad mamkou a hystericky se směje. Rychle obrátím pohled na mamku a uvidím, jak se kolem ní dělá kaluž krve. „Mami!!!!!!!!" Rychle k ní doběhnu a kleknu. Vezmu si ji do náruče a brečím. Ten hajzl mezitím ke mně přišel a popadl mě za vlasy. Začal mě za ně tahat po zemi. Křičela jsem, kopala, mlátila, ale by mi to houby platný. Tekly mi slzy po tvářích a pořád jsem slyšela jen ten jeho nechutný smích, který se rozléhal domem.

Uslyšela jsem hodiny jak odbíjí půlnoc a mnou projela ostrá bolest.

____________________________________
Tak tady je první kapitola. Budume se snažit přidávat každý den novou. Pište komentíky jak se vám líbí :D díky pa K a M :D