FullMoon

8. Seznámení

Přiběhla jsem před barák a tam už na mě čekala ségra. „Půjdeme tam jenom my dvě, Skye už znáš a prckové jsou utahaný." „Tak dobře." Šli jsme takovou cestou k ohni. Zjistila jsem, že nás tu je docela dost. „Jéé Angels, ty tu jsi taky." Vyběhnu za ní „To si piš, přece si to nenechám ujít. Navíc tě musím představit pár lidem." Chytne mě za ruku a odtáhne k jedný skupince. „Takže lidi tohle je Luna. Je tu nová, takže se k ní chovejte slušně nebo uvidíte!!!" „No tak Angels já se o sebe dokážu postarat." Rozesměju se.

„Jinak tenhle tmavej krasavec s černými vlasy je Samuel a tahle blondýnka vedle něj je jeho přítelkyně Katelin. Na tu si dávej bacha je hrozně žárlivá."uchychtne se" Potom tu je její brácha Mike to je tenhle bloňdáček s modrýma očima. Jeho nejlepší kámoš Livai, to je tenhle hnědovlásek s naušnicí. Jinak tyhle dvě holky jsou naše jednovaječný dvojčata Elizabeth a Juko. Naštěstí je rozeznáš podle vlasů Elizabeth je ta blondýnka s modrým melírem a Juko je ta černovláska s fialovým. To je naše parta. Jinak tu máme ještě pár slepic, co lítaj za mým bráchou a Chipem. Ty nepotřebuješ znát."

„Moc ráda vás všechny poznávám, snad si padneme do noty" „Si piš že jo, teda když mi nebudeš moc koukat na mího miláčka." Usměje se na mě Katelin a dá Samuelovi pusu. Nervózně se uchechtnu. „Neber si to k srdci, ségra se takhle chová ke každýmu. Dokonce ani já tady s Livaiem se k Samuelovi nemůžeme přiblížit bez jejího povolení, jinak je zle." Všichni se rozesmějem. „Tak to jsem ráda." Řeknu mezi smíchem.

Když se konečně uklidníme, tak se otočím na dvojčata. „Holky máte úžasný vlasy. Moc se mi líbí ten melír, co tam máte." Obě dvě se zasmáli. „No víš, on to tak úplně melír není." „My takový vlasy máme už od narození." „Nikdo neví proč, ale prostě to tak je." „A nám se to taky líbí, tak proč to měnit."

„Zdá se to jen mě, nebo tohle dvojčetý doříkávání vět je fakt děsivý?!" všichni se zasmějí a já se k nim opět po chvilce přidám. „No víš, on si na to člověk časem zvykne a pak už mu to nepříjde divný." Vysvětlí mi Samuel. Mile se na něj usměju. Jakmile uslyším zavrčení tak zvednu ruce na obranu. „Promiň Katelin, nic za tím nehledej." Ona se na mě usměje.

„Takže vážený. Měl bych vám představit naší novou členku smečky. Luno, pojď sem. Je to sestra naší Sonny, tak k ní buďte milý." Rychle jsem se omluvila partě a vyrazila za Johnem. „Luno, aby ses stala oficiálním členem. Musíš se s námi proměnit ve vlka a zavít s námi na měsíc. Tím bude naše pouto oficiální. Dám ti napít takovýho lektvaru, který ti pomůže vyvolat přeměnu, než se to naučíš sama."

Ostýchavě popadnu lahvičku a vypila ji. Opět ucítím tu příšernou bolest, ale už to aspoň netrvá tak dlouho a zachvíli stojím na všech čtyřech. Všichni už byli proměnění a čekalo se jen na to, až John jako první zavyje. Když se tak stalo, tak jsem byla v tranzu a cítila, jak se dělá pouto mezi mnou a smečkou. Už konečně patřím mezi ně.

Když jsme skončili, tak jsem se zase proměnila zpátky. Johne, se na mě vlídně usmál. „Vítej v naší rodině Luno. A teď se bude oslavovat."

Všechno bylo moc krásný. Skvěle jsme se bavili, ale po dnešku jsem byla dost unavená. Proto jsem se všema rozloučila. Najednou jsem si uvědomila, že tu nebyl Kristian. Kam se asi Krysa zase poděla. Sonny se hned nabídla, že půjde se mnou. Ale bavila se tak dobře, že mi bylo blbé jí odsud tahat. Ještě jednou jsem řekla ahoj a popřála dobrou noc. Pak už šla směrem k našemu srubu. Vlastně všichni členové smešky bydlí v kanadském srubu jako my. Jen ten náš je nejhezčí.

Když už jsem stála u dveří rozmyslela jsem si svojí únavu. Vlastně se mi ani spát nechtělo. Jen jsem to řekla ostaním, aby si nemysleli, že je nemám ráda. Chtěla jsem být prostě chvíli úplně sama. Nakonec se tedy rozhodnu na procházku lesem. To jezero, kde jsem byla odpoledne s prckama bylo nádherné a cestu jsem si stále pamatovala. Šla jsem celkem pomalu. Konečně jsem mohla ve své hlavě rozebrat to, co se stalo za poslední čtyři dny.