Vzpomínky

Desátá část

Do ticha noci, kdy opět hustě sněžilo, se ozývalo tiché kňučení. Pronásledován další noční můrou se Izaya kroutil v posteli. Nebyl to sen jako vždy... tentokrát se to týkalo těch zmetků, co ho unesli.

Zatímco nesrozumitelně mumlal, škubal sebou bolestí. "Ne, to ne!" zakňoural Izaya ze spánku, když se do snu dostal i Shizuo. O chvíli později zaječel bolestí a strachem. Přitom se prudce posadil.

Tento pohyb se vůbec nelíbil jeho noze, takže ihned následoval další hlasitý výkřik bolesti. Izaya se chytil za nohu kousek nad kolenem. Zatínal zuby, jak se snažil potlačit slzy, ale bez úspěchu.

Ve stejnou chvíli se dveře ložnice rozrazili a dvěma skoky se Shizuo dostal k posteli. "Izayo! Izayo jsi v pořádku?!"

"Shizu-chan!" zajíkl se Izaya. Přitom rychle trhl rukama a jakmil popadl Shizuu za ramena, stáhl ho do objetí. Je tady! Není mrtvý! Je tady! Shizuo měl co dělat, aby při tom nečekaném pohybu nesletěl na Izayu. Informátor si prokousl ret, jak se snažil potlačit další hlasitý sten bolesti.

"Shh, je to v pořádku. Byl to jen sen." konejšil ho Shizuo, zatímco se usadil na okraj postele, aniž by to drobné tělíčko pustil. Dlaní ho hladil ve vlasech a po zádech, ale Izaya se neměl moc k uklidnění. Celý se třásl, tiše kňoural a občas vyloudil Shizuovo jméno.

"Je to v pořádku, Izayo. Je to v pořádku, jsi doma." šeptal dál Shizuo. "Jsi doma. Jsi v bezpečí."

"Shizu-chan..." zakňučel Izaya, ale z jeho strany to opět bylo vše. Snažil se, vážně se snažil, ale ten sen byl až příliš živý.

Seděli v objetí ještě delší chvíli, než Izaya konečně našel odvahu se odtáhnout. Když si ale lehal, projela mu nohou další vlna bolesti. Díky tomu se mu tvář zkřivila bolestí a z úst mu uteklo 'Tsk!'.

"Co se děje?!" vyhrkl starostlivě Shizuo.

"Nic, jen... to ta noha." zamumlal Izaya. Viděl na Shizuovi rostoucí strach. "Zítra stejně jdeme za Shinrou, podívá se na to."

"Nebylo by lepší jít už teď?"

"Je večer, Shizu-chan." upozornil Izaya. A i kdyby nebyl, v tomhle stavu nemůže jít ven. Určitě má rudé oči od nevítaného pláče.

"On to pochopí! Jde přece o tvoje zdraví!"

Izaya se pousmál. Ještě stále to znělo zvláštně, Shizuo a starosti o něj? "Budu v pořádku." ujistil Izaya Shizuu. "... ostatně to jsi říkal, ne? Že je všechno v pořádku..."

Shizuo s povzdechem vstal. Nejraději by informátora popadl a utekl s ním k doktorovi, ale jen by to vedlo k hádce s Izayou. O to opravdu nestál.

Izaya jen krátce zaváhal, než natáhl ruku a chytil Shizuu za trenky, což byl jediný kus oblečení, co na sobě zrovna měl. "Shizu-chan... zůstaň tady." zamumlal tiše. Příliš tiše, jelikož si tím stále nebyl jistý, ale Shizuo přesto slyšel. "Jistě." pousmál se Shizuo. Přitom vlezl k Izayovi pod deku.

Informátor se přivinul k blonďákovi. Noha ho stále pobolívala, ale on to teď neřešil. Potřeboval to bezpečné teplo, které mu nabízala Shizuova náruč. A samozřejmě mu bylo dopřáno, v těchle věcech se Shizuo nebránil.

*-*

"Stručně. To drastické probuzení se tvému tělu vůbec nelíbilo, ale ujišťuji tě, že se nic vážného nestalo, takže operce proběhne v plánovaném termínu." informoval Shinra.