Vzpomínky

Dvanáctá část

"Shizuo, uklidni se!" vyštěkl Shinra. Vlastně ho i trochu překvapilo, že Shizuo sklapl. Bohužel ne na dlouho. Během chvíle opět spustil proud výčitek na Shinrovu adresu.

"Shizuo! Já nevím, co se stalo!" zavrčel Shinra, při snaze přehlušit blonďáka v barmanském oblečení. "Prostě odpadl."

"Zatraceně, Shinro!" Shizuo při nívalu vzteku popadl Shinru za límec a nadzvedl ho, takže se Shinra sotva dotýkal špičkami bot podlahy.

"V čem je probém? Vždyť žije."

Shizuo se zarazil, ale podrážděný výraz ho neopustil. "... Jenže teď už třetím dnem leží v posteli a nevnímá!"

"No a? Předtím byl mimo několik měsíců a to jsi tak moc nešílel."odvětil Shinra nezaujatě.

Shizuo položil Shinru zpátky na zem, ale nepustil ho. Jeho výraz se konečně změnil. Z naštvaného pohledu se stal až zoufalý. "Nevydržím čekat tak dlouho..."šeptl tiše, než stáhl Shinru do pevného objetí.

Doktor se váhavě pousmál. Přitom poplácal Shizuu po zádech. "Vzchop se, Izaya by nechtěl, aby jsi tu takto kňoural."

"Když mu to neřekneš, bude to fajn." zamumlal Shizuo, ale chvíli mu trvalo, než Shinru pustil. Ještě stále vypadal jako ztracené štěně.

Shinra se usmál nad tím, jak moc se Shizuo změnil... Vlastně díky němu. "No tak pojď, udělám ti čaj." Shizuo odevzdaně přikývl, ale sotva se otočili, aby vyrazili ke kuchyňské lince, vpadla do pokoje Celty.

[Je vzhůru!]

*-*

Od toho, co Celty odešla, snažil se zesláblý Izaya posadit. Ve chvíli, kdy se mu to konečně podařilo, vtrhl do pokoje Shizuo a skoro jedním skokem se dostal k němu. Pevným objetí srazil překvapeného Izayu zpátky na postel.

"H..! Hey, Shizu-!" zachroptěl informátor. V příliš pevném sevření blonďákových paží mu velice rapidně mizel kyslík. "..vz... vzduch!"

"Promiň!" vyhrkl Shizuo. Povolil stisk, ale nehodlal ho opouštět.

"Shinro, co jsi mu sakra udělal?!" zamračil se informátor na doktora, který se objevil se svojí přítelkyní ve dveřích.

"Ztratil ses nám, myslel jsem, že... že už se neprobereš..." zamumlal tiše Shizuo, aniž by odtáhl obličej od Izayova krku.

"Obzvlášť ty by jsi měl vědět, že mě jen tak něco nezabije." ušlíbl se Izaya, zatímco hladil blonďáka ve vlasech.

"Co..?"

"Zpátky k tématu!" vložil se do toho rychle Shinra. "Z nějakého důvodu jsi na chvíli odpadl. A když jsme ti nahodili zpátky životní funkce, stejně ti trvalo tři dny, než si se probral. Proto je Shizuo tak přítulný."

"Tři...? Takže já prospal další dny, huh?" Ne, že by z toho byl zrovna nadšený, ale reagoval o něco klidněji, než posledně. "...Shizu-chan, posaď mě." Shizuo se ochotně odtáhl, chytil černovláska kolem pasu a vytáhl ho do sedu.

Shinra už otvíral ústa, aby se zeptal, ale Shizuo ho předběhl. "Izayo, tohle už mi nesmíš dělat." řekl vážně. Hned na to jeho výraz opět změkl. Pohladil informátora po tváři, než ho krátce políbil.

Dvojice ve dveřích sebou překvapeně trhla. Narozdíl od Celty, Shinru spš překvapilo, že se Izaya ani nebrání.

"Tohle ti přeci slíbit nemůžu." prohodil informátor, když se odtáhli. Začátek další věty se mu ztratil v dlouhém zívnutí.