Zatracená poezie

Odvátý sliby

A pak se ze
všech těch lidí,
Který vyplňovali
tvoje dny,
stane se jen skupina,
co vzpomínky sklidí,
a spolu s tím zmizí
i společný naděje a sny.

A slova,
co dřív byly myšleny vážně,
teď odnáší zákeřnej vítr,
vysvětli mu,
že je chceš mít u sebe,
hlavně jednej rázně.
"Hluboko uvnitř sebe,
je už nikdy nechceš slyšet."
Foukl a tichounce špitl.
Ten zatracenej,
proradnej vítr.