Promarněný šance

177 18 2
                                    



Noc promarněnejch šancí,
pořád čekám,
kdy tahle moje neopilost
konečně skončí.
I přes tohle všechno,
se ale celej muj svět točí.
Pořád dokola.

Noc plná otevřenejch zklamání a támhle je ta
závistivá blondýnka,
co k nám dvoum
se nenápadně naklání.

Už vím tvoje jméno,
už vím tvuj žal,
jsi přesně takovej,
jak ses od začátku zdál.

Topím se v tvý modrý mikině,
celá tahle noc neměla dopadnout
tak moc nevinně.

Topím se v objetí
tvejch hřejivejch rukou,
myslíš, že si naše srdce někdy
naproti půjdou?

Topím se v tvejch modrejch očích (nebo jsou hnědý?) a všechno - odznova - se to zase celý točí.
I bez opileckejch vzlyků, i bez intimních styků.
Ztrácím se.
Chci zůstat a řikám svojí hlavě
'tak už mlč'.
A tobě říkám:'
jen svojí ruku klidně pod moje průhledný tričko strč.'

Ale asi to říkám potichu,
nebo to vůbec neříkám,
druhej den,
bez opileckýho závoje za svojí zatracenou neodvahu pikám.

Zatracená poezieKde žijí příběhy. Začni objevovat