Zatracená poezie

Uvědomnění

A proč mě objimáš,
když mě stejně zase pustíš?
Proč mě líbáš,
když jsi přitom prázdnej
jako láhev toho
vína, co skončila
rozbitá na podlaze?
Proč mě držíš za ruku,
když jinde hladíš i jinej vesmír?
Proč mi necháváš na krku
stopy lásky, když v tom
žádná láska neni?
Proč mi šeptáš hezký věci,
když tě už nechci poslouchat?
Proč říkám, že tě nechci poslouchat
i když je to ta jediná věc,
kterou si přeju ze všeho nejvíc?