z bledý sněhový královny
stala se černočerná sněhurka
neplánuje si, že jí probudí princ
v životě je jen lidská figurka.
místo otrávenejch jablek
má nahořklý zprávy
vlasy a oblečení načichlý z hulení trávy
letá si v zemi nezemi a pozoruje namodralý nebe
ze všeho nejradši se ale stejně
vždycky bude koukat na tebe
po kapsách schovává levný cigára
ke konci každýho dne, hraje jí jedna fanfára
je to holka, co si na zeď lepí vyfocený západy, a za stydlivej úsměv schovává zvrhlý nápady
trpaslíky vyměnila za alkoholický kamarády
po každejch sobotních večerech se dává celej tejden dohromady
místo střevíčků jako popelka ztrácí po nocích peníze
a pak další den prožije celej ve schýze
nemá ptáky, který by jí nosily šaty,
sperma je to jediný, s čím jsou tyhle ptáci spjati
nežije ve hradu jako kráska a zvíře,
protože princezny jejího typu většinou žijou v zakouřený díře
I přes všechny tyhle známý pohádky, to ona je ta která má štastný konce a smutný začátky.
