NO WAY BACK

Part 22

,,To je jen blbý sen, že jo Dereku, řekni, že ano!?" Křičím  aniž bych sama pořádně mohla zvážit, proč. ,,Abbie, zmlkni už !" Začne najednou hulákat on. ,,Ne, nerozumím tomu, co se tady děje, proč zrovna moje setra volá, aby ti oznámila, že nám vybuchne dům, proč máme Dastyny v autě, což  je samozřejmě nejmenší problém,  sakra nerozumím ničemu, za posledních pár hodin, jsem na tom stejně jako ty." ,,Dastyny?" Zeptám se ho a kouknu na zadní sedadlo, kde  se rozvaluje, to stvoření, které Derek zná. ,, Ano, její jméno je Dastyny, je to stopařka, patřila vojenským jednotkám, ale pro své zranění, ji nějaký chytrolín, šoupl do útulku, je moc hodná a čich má výborný, je mladá a hravá." ,,Okay, tak teď mám zmatek opravdu ve všem," povzdechnu si a zastavím u cesty na odpočívadle se záminkou, prohodit se s Derekem za volantem. Dastyny se najednou dere ven, neřeším to. Vystoupím z auta a obejmu Dereka, tak silně, že jen stojí jako přikovaný. Dastyny sedí , najednou se zvedne a utíká.

,,Dast!" volá Derek, po chvíli i já, bohužel fena letí, jako by snad měla stopu?
,,Neřvěte, pšt, pšt," ozve se najednou povědomí hlas. ,,Abb, mobil!" ,,Sakra holka, to jsem já." ,,Beth, "špetnu. Podávám ji telefon, Dastyny tahá Derka, nevěřícně hledím, ne na ně, ale na ni. S blondýny, černovláska, kontaktní čočky, změna. Jen hlas, vstřícný a přívětivý , jako vždy. Jakmile mi sebrala můj telefon, hodila ho Dast a ta se rozeběhla přímo do vody a tam ho pustila a běžela zase zpět. Nebyl by to však pes, kdyby se nevytřepala přímo na nás. A šťastně se mi nesvalila k nohám. ,, Kde jsi, Beth"? slyším další hlas a těžké kroky. ,, Tohle je můj přítel Jack," řekne, ale on se jen zamračí. ,,Pojďte," zavelí oba a my jdeme jako bychom  snad byli psi, tedy jeden z  nás je tu fakt pes, pes který se mi plete pod nohy až se málem svalím do křoví, ale což o to, hlavní je, že záhada je z části rozluštěna, ale něco mi pořád nesedí, Jack, číslo, můj otec.  Jdeme asi dvacet minut, houštím pak zahlédnu domek, no spíše vilu. Spoustu mužů a aut.

Jack, se od nás odtrhne a já zastřeně slyším, jeho rozkaz odvléct naše auto sem. ,,Takže, jak se věci mají?" Začne Beth a poté pokračuje. ,,Odpusťte mi, ale tohle je pravda, shromažďování gang s gangem proti Hughsovi, smlouva platná pět dní, musela jsem. Tvůj otec, začal, ale on to  věděl,  tvůj otec není blbec, jenže jeho moc se mu vymkla z ruky a Hughs toho využil, nechal zničit všechno, co mu jen přišlo pod ruku, jenže se přepočítal, dny a noci jsem strávila u počítače hledáním zdrojů odkud, posílá zprávy a rozkazy    já s Jackem, jsme začali plánovat sami, tušili jsme, co se děje. Hughs mě sledoval, nemohla jsem dál zůstávat, bylo by to moc podezřelé, sledoval i vás, dával vám zbytečné naděje, jeho gorily a on dělali všechno proto, abyste bloudili v kruhu." ,,Napíchl vám telefon, tvůj otec se začal bránit, Hugsh, ale polovinu lidí vyvraždil." ,,Pak postřelil i jeho a teď ho má od zámkem." ,,Mrzí mě to Abb." ,,Snažím se pomalu, ale bude přestřelka vím to...., vše je jen na tobě, jestli  to dopustíš."

,,Chci to, chci být ta, která ho zabije, ta na jejíž rukou bude jeho krev, Beth, souhlasím." Řeknu odhodlaně  a  sílou v hlase.