NO WAY BACK

Part 18

 

Derek právě dostával jednu ránu za druhou od nějakého magora. Pak zase on od Dereka a já  neměla na to něco udělat. Jenže on vytáhl zbraň a mířil Derekovi na hlavu, sehrála jsem divadlo abych upoutala jeho pozornost on se na mě podíval a v ten moment jsem vytáhla zbraň já a střelila ho do ruky. Derek ho ihned převalil pod sebe. ,,Děvko, on tě zabije," vyplivnul na zem krev.

,, Co tu kurva děláš?" Zavrčela jsem na člověka, na kterém právě obkročmo seděl Derek a držel mu pistoli u hlavy. ,,Přísahám nic o tom nevím," řekl přidušeně. ,,Sakra odpověz mi na otázku, kdo tě poslal a co tu do prdele děláš?"Chtěl se zvednout, jenže Derek mu překroutil ruku za hlavu a on zasyčel. ,,Pusť ho Dereku, stejně by neměl šanci," střelila jsem pohled na Dereka, který už vzteky červenal.

,,Tohle ti posílá," vytáhl zkrouceně zdravou rukou ze zadní kapsy u kalhot kousek papíru a dal mi ho.

Papír jsem rozložila a  duchu četla : 

Vydej se mi děvko, nebo je zabiju a začnu u tvého přítele. Máš dva dny.

 F. Hughs

Vydechala jsem a laškovně se usmála. ,, Posluhuješ Hughsovi ?"

Podíval se na mě a nic neřekl. ,, Odpověz mi sakra na otázku!" Vykřikla na něj a vzala ho za zraněnou ruku a praštila s ním o stěnu. 

Jeho prozatímní vřelý  úsměv se zkroutil do vystrašeného, bolestné ho úšklebku. ,,Pracuju pro něj  a tohle mám taky v popisu práce. "Najednou se u jeho hlavy objevila malá kapesní zbraň a jakmile zazněl výstřel vydechl  číslo 659. Zabil se mi před očima a já zůstala  nohama pevně stát u jeho mrtvého těla, které jsme  za chvíli s Derekem táhly z domu.

Celé odpoledne jsem strávila potopená ve svých myšlenkách  Derekovi na hrudi  a přísahala, že do té místnosti už nikdy nevkročím. Stále dokola jsem přemýšlela, co číslo 659 mohlo znamenat, jestli vůbec mělo něco znamenat a nebo, to bylo to poslední na co pomyslel jen tak bezvýznamně. A já tak  panikařím zbytečně. 

V ruce jsem měla složený lístek s psaním od Hughse. Lhala bych kdybych teď tvrdila, že nemám strach. Protože mám a nedokážu ani říct jaký. Bez pomoci a jeho pevného objetí, bych tuhle situaci nikdy nezvládla tak dobře.

,, Je na čase vrátit se domů už to nemůžu déle odkládat."