NO WAY BACK

Part 23

,,Sakra, do prdele," mám plné zuby lidí, lidí kteří mi ničí život, lidí kteří mi nedopřejí chvilku času.Nadávám, tak silně, že ostatní na mě hledí, jako na zjevení. V podstatě, tohle je mé pravé já, nevyrovnané a plné pochybností, plné strachu a nenávisti. A i když vím, že potřebuji klid nedopřávám si ho. Jsem naprosto rozhozená a plná strachu, který se dere  ven na povrch. Se všemi pocity do háje, nesnáším je, nesnáším sebe za to, že nedokážu říct, co cítím a vypálit tomu zmrdovi kulku přímo do srdce, sice velmi pochybuji o tom zda, nějaké má,ale i tak doufám,že až se bude drát hlouběji a hlouběji bude cítit bolest, tak neskutečnou jako já a blízcí. Nabitá zbraň je v mých rukou, jako svátost, ruka se mi klepe mám strach, že ji neudržím. Ať tohle právě skončí. Představuji si místo pytle se senem jeho tvář podrobně vybarvenou v mysli, jeho tělo a jeho hnusácký úsměv. Kulka vyletěla a já zuřím a těžce vydechnu, když pošlu další a další. Zůstávají po nich hluboké díry. Kéž by takhle byly v něm.
Derek a já naprosto odlišné osobnosti,  ale stejně jako všichni ostatní tady v táboře v jedné válce, boji proti člověku jménem Hughs. Jeho obličej jako mlha, všude přítomně stojíc mi v cestě.  Nedokážu posledních pár dní myslet na nic jiného než na jeho vraždu. Jeho mrtvé tělo..Bude po všem, po tom  co mně a mé rodině ubližuje. Den D se blíží a přípravy vrcholí. Napětí by se dalo krájet a já a Derek?
Napětí, když si  nasazuje kondom je nepopsatelné celá se klepu vzrušením a strachem, z toho co bude dál. Nikdy jsem si nemyslela, že o své panenství přijdu zrovna v tuto dobu. Jsem, ale ráda že je to Derek, kluk kterého miluji. ,,Uvolni se," šeptá mi něžně do ucha a já ho líbám na krk, prožívám nepopsatelný pocit, když už je ve mně a pomalu se pohybuje. Užívám si to, vůbec to nebolí. Vzdychnu a on přidá na rychlosti. Milujeme se něžně a  aspoň na chvíli mám pocit nepopsatelného štěstí a lásky.Chvíli se ještě mazlíme a pak v náručí usínáme.