Láska s Handicapem (Niall Horan)

57.

Před sebou jsem spatřila krásně prostřený stůl, kde bylo naprosto vše, co miluji. Okolo stolu a vlastně všude, kam jen mé oko dohlédlo, jsem viděla zapálené svíčky. Do očí se mi nahrnuly slzy a já se vrhla Niallovi okolo krku. „To je nádhera Ni" vydechla jsem a políbila ho. „Líbí?" zeptal se, i když dobře znal odpověď. „Je to nádherné" vydechla jsem. „Tak pojď, jdeme se najíst" popohnal mě.

Celou večeři jsme plánovali budoucnost. Bylo to krásné, ale zároveň dost děsivé. Nikdy jsem s nikým takhle neplánovala. Je to pro mě novinka. Jenže s Niallem si dokážu představit život. Dokážu si představit, že by Nám po domě lítali děti a poté vnoučata. Vlastně už si nedokážu představit být bez něj.

„Víš, tohle není jen tak obyčejná večeře. Chtěl jsem ti vyjádřit obrovské díky za to, že tě mám. Možná se budu opakovat, ale opravdu jsi to nejlepší, co mě kdy potkalo. Stojíš při mně i teď, když jsem na vozíčku. Stála by jsi při mně, i kdybych chodil. I kdybych spadl na to nejhlubší dno, vím, že ty tu pro mě budeš. Nejde ti o moje peníze a ani o moji slávu. Jde ti o to, co mám uvnitř. Viděla jsi moje nejtemnější stránky a stejně si zůstala. Každý den děláš můj život speciální. Těším se, až uvidím tvůj úsměv, ucítím tvůj dotyk a políbím tě. Bez toho bych si nedokázal představit den" usmál se a pohladil mě po ruce. „Mohla by ses prosím postavit?" požádal mě a já jsem to udělala. Niall se nadzvedl a poklekl.

„Emily Blunt, chci se tě zeptat na něco, co Nám oboum změní život. Vím, nejsme spolu zas tak dlouho, ale nikdy jsem si s ničím nebyl tak jistý. Prokážeš mi laskavost a staneš se mojí ženou?" zeptal se mě nervózně a já jsem přestala dýchat. Když jsem uviděla ten krásný prsten, myslela jsem, že snad omdlím. „Nialle..." vydechla jsem. „Ano Emily?" zeptal se a bylo vidět, že netrpělivě čeká, co nastane. „To víš, že si tě vezmu. Nic mi neudělá větší radost!" odpověděla jsem mu a políbila ho. Byl to polibek plný lásky, něhy a taky slz. Oba dva jsme totiž brečeli štěstím. „Teď je ze mě ten nejšťastnější člověk na světě" povzdechl Niall a já nemohla nic víc, než souhlasit.

Když jsme se vraceli zpět do hotelu, začal mi zvonit telefon. „Harry? Co ten mi může chtít?" zeptala jsem se zvědavě Nialla. „Nevím, o tom, že tě chci požádat o ruku nikdo nevěděl" pokrčil Niall rameny.

„Ahoj Harry, co potřebuješ?" zeptala jsem se ho zvesela. „Em, nechci Vám kazit dovolenou, ale měli by jste se okamžitě vrátit. S Nickem to nevypadá moc dobře" uslyšela jsem na druhé straně smutný hlas. Do očí se mi opět nahrnuly slzy, ale tentokrát to nebyly slzy štěstí.

Tak, další dílek je tady. Příjemné čtení. M*