Láska s Handicapem (Niall Horan)

45.

  O týden později

Dnes je den D. Dneska je den, kdy se Niall konečně znovu postaví na podium. Je vidět, že je opravdu nervózní. Jeho den teď vypadá tak, že se střídají zvukové zkoušky s cvičením. Za celý týden jsem s ním promluvila asi 5 vět. Nemůžu říct, že by se nesnažil, ale pro mě je to stále bolestivé. Nedokážu mu prostě jen tak odpustit to, že si ze mě udělal jen pokusného králíka. „Jdu ještě za Nickem. Kluci tě tu vyzvednou za půl hodiny" křikla jsem na něj z kuchyně. „Ty tam opravdu nepůjdeš?" zeptal se sklesle. „Nepůjdu" „Proč? Vždyť jsi mi říkala, že by jsi Nás někdy chtěla vidět na živo" zeptal se a přijel blíž ke mně. „Jo, jenže to bylo před tím, než jsi mě zradil a využil. Přeji ti hodně štěstí. Užij si pak přízeň fanynek, nebo si zavolej tu svojí. Funkční jsi" prskla jsem po něj a odešla.

Nasedla jsem do auta a jela do nemocnice. Cestou se mi do očí nahrnuly opět slzy. Proč jsem se sakra musela zase spálit? Po dlouhý době jsem se opět zamilovala a opět to dopadlo katastrofálně. Tak proč se snažit? Radši budu sama. Do smrti budu sama. Pořídím si psa nebo kočku a bude to. Když jsem přijela před nemocnici, bylo před ní spousta fotografů. Nevím, jestli čekají na Nialla, ale dnes se ho opravdu nedočkají.

Po hodině jsem odcházela opět se slzami v očích. Sedla jsem si do auta, sáhla do kabelky a vytáhla jsem VIP kartičku na koncert. Včera mi ji dal Liam a důrazně mi řekl, že musím rozhodně přijít. Nevím proč bych tam měla být. Ano, měla bych tam být a podpořit své kamarády, jako to dělají oni pro mě. Povzdechla jsem si a koukla se na hodinky. Za půl hodiny začínají. Cesta tam trvá přibližně dvacet minut. Než se dostanu dovnitř, do VIP sekce, než se pozdravím s holkama, časově to vyjde tak, že Nialla nepotkám. Rozjela jsem se a vypnula svoje myšlenky.

Když jsem dojela před halu, by tam opravdu velký dav lidí. Zaparkovala jsem auto a prodrala jsem se dovnitř. Po chvilce bloudění jsem našla ten správný vchod a vešla. Nemusela jsem hledat dlouho a našla jsem holky přímo před podiem. Obě jsem objala a začínala se těšit na koncert. Když přišel čas, kdy měli kluci nastoupit na podium, celá hala jakoby vybouchla. Bylo vidět, že fanynky jsou nadšené, že se jejich miláčci vrátili. Zahlédla jsem několik transparentů, které vyjadřovali Niallovi podporu. Musela jsem se pousmát a začala jsem s nimi tleskat.

Kluci se přiřítili na podium a dav zešílel. Kluci se s nimi dlouze vítali a Niallovi se v očích leskly slzy. Všichni se podívali naším směrem a zamávali Nám. Niallovi oči se střetli s mými a bylo na něm vidět, že se mu ulevilo. Bylo na něm vidět, že je vděčný, že jsem přišla. Pousmála jsem se na něj a zvedla palec. Nebudu mu dělat naschvály, opravdu ne. Dnes je jeho velký den a já ho až moc miluji na to, abych mu ho zkazila.

Po půl hodině, kdy kluci váleli, najednou utichli. Celé podium zhaslo, až na svíčky, které byli vyskládané po jeho obvodu. Nikdo absolutně nevěděl, co se děje. Jediní kluci se usmívali a Liam dokonce podal Nialloivi růži. Ten si odkašlal a začal mluvit.

„Dnešní den je pro mě opravdu speciální. Už je to několik měsíců, kdy se mi stala nehoda. Nehoda, která mi změnila pohled na život. Nehoda, která mohla dopadnout daleko hůř. Ze začátku jsem nevěřil, že se na nohy znovu postavím. Teď už vím, že chodit budu" řekl a musel chvíli počkat, protože dav šílel. „Vím to. Jsem rád, že tu dnes mohu sedět a znovu zpívat. Hrozně mi to chybělo. Dnes bych chtěl taky vyjádřit své poděkování dívce, která tady pro mě byla. Dívce, která dokáže rozzářit i ten nejtemnější den. Dívce, která mi změnila život" dořekl a já se rozbrečela. Že já koza jsem sem vůbec lezla. Proč mi tohle zase udělal?

Tak, tady máme další dílek. Tak snad se bude líbit:) M*