Jedna pro dva [Marcus&Martinus CZ]✔

Kapitola 5

Seděla jsem u sebe v pokoji a pokoušela se načrtnout nový návrh. Potřebovala jsem se po dnešku nějak uklidnit. Hodinu a půl jsem strávila v koupelně a pokoušela se umýt červenou barvu.

Když se mi to jakžtakž povedlo, neměla jsem nejmenší chuť jít dolů na večeři, abych viděla úšklebky těch dvou. Nechala jsem si ji přinést do pokoje a sedla si k psacímu stolu.

Do toho všeho jsem jim vyhlásila válku, aniž bych věděla, jak se v takově věci vůbec válčí. Neměla jsem ani ponětí co bych měla dělat. A to ještě vedli 4:0.

Odložila jsem tužku a projela pár tipů na internetu. Nalézala jsem návrhy jako třeba pepřák místo deodorantu, lepidlo do zubní pasty...ale nic z toho mi nepřišlo dost dobré. Vypla jsem notebook s tím, že tyto lsti použiju možná později.

Sáhla jsem po večeři a zakousla se do chleba s medem. A pak mě to napadlo...

***

Potichu jsem otevřela dveře. Když jsem si byla sto procentně jistá, že oba potichu spí, vplížila jsem se dovnitř.

Oknem sem svítil měsíc, takže bylo poměrně vidět. Natáhla jsem se na prvního (kdybych tak věděla, který z nich to byl) a pomalu mu do vlasů vpouštěla med, který jsem sehnala v kuchyni.

Snažila jsem se, aby se ani kapka nedostala na obličej a nevzbudila ho. Pak jsem vlasy trochu prohrábla, a  když jsem byla hotová, přešla jsem k druhé posteli.

Marcus. Nevím proč, nevím jak, prostě nevím, ale hned jsem ho poznala. Když spal byl tak sladký, ty jeho ústa, když pomalu oddychoval. Dala jsem si facku.

Vzpamatuj se Naomi! Okřikla jsem se, jen si vzpomeň, jak se chechtal, když ti po vlasech stékala červená!

Natáhla jsem ruku a vylila mu do vlasů zbytek medu. Stejně jako u Martinuse i Macovi jsem trochu protřela vlasy, aby se pořádně popatlal každý vlas. Následně jsem se rozhlédla po pokoji. Nikde neměli budík, takže se asi budili pomocí mobilů.

Sebrala jsem z každého nočního stolku jeden a vyšla na chodbu. Pak jsem je položila v obýváku na konferenční stolek a sama si odešla lehnout.

*

,,Vstávat!" zařvala jsem a vletěla do pokoje. ,,Nestíháte pánové, odjíždíme za pět minut!"

Přivřela jsem dveře, abych slyšela, co si povídají.

,,Sakra, opice jedna uopičená," zaklel rozespale Martinus, ,,opakuje se ve všech směrech."

Musela jsem se ovládat, abych se nerozchechtala na celé kolo. Zdřejmě si nevšiml hlavní podstaty vtipu.

,,Ve všech bych neřekl," vypísknul Marcus jako holka, ,,tohle za pět minut umít nestihneme."

,,Už máte jenom tři," vešla jsem do pokoje a jako na oko skoprněla. ,,Co se vám sakra stalo? Spletli jste si šampon?"

,,Jsi hrozně vtipná víš o tom," vyjel na mě Marcus.

,,Já jen vyrovnávám skóre," mrkla jsem na něj šibalsky, ,,takže být vámi, dám si pozor na nečekané náhody."

Vyběhla jsem, aby mě nemohli chytit a smála se na celé kolo. Už chybí jen tři body a budem fifty fifty.

***

,,Ahoj Naomi," usmála se na mě Bleer, když jsem vešla do třídy. ,,Mohla bych si dneska přijít vyřídit ty míry na šaty?"

,,Jasně, jen mamka není doma," pokrčila jsem rameny, ,,ale změřit tě můžu klidně i já."

,,Dobře, tak ve tři jsem u vás," zamávala mi a odešla.

Kupodivu od té doby, co mě zachránila od Jane je na mě nějak moc milá.

Všichni se rozesmáli a mě bylo hned jasné, proč. Do třídy vešli M&M a pohled na jejich slepené vlasy byl opravdu jedinečný.

Nakvašeně přešli přes celou třídu až ke mně. Martinus zaujal své místo v lavici vedle mě, aniž by mi věnoval jediný pohled.

Marcus se s zklamaným výrazem posadil za nás a upřel na mě své oči. Měla jsem pocit, jako bych roztála.

Sakra Naomi, co se to s tebou poslední dobou děje?

,,Nedívej se na mě tak," hlesla jsem vyčítavým tónem. ,,Snad sis nemyslel, že si ty vaše žerty nechám jen tak líbit."

,,Však počkej," snažil se něco namítnout, ale já ho zastavila.

,,Teď mám právo na to, abych zas nějak zabodoval a já," odpověděla jsem mu a již se věnovala profesorovi, který právě vešel do třídy.

Můj pohled se však zachytil o nakvašenou Jane, který by mě nejraději sežehla pohledem přímo na místě.

***

,,Ahoj," usmála se na mě Bleer a já ji pokynula, aby vstoupila dál.

,,Pojď, zajdeme do ateliéru," nasměřovala jsem ji do druhého patra.

Cestou se málem srazila s Tinusem , kupodivu jsem byla konečně schopna je bezpečně rozeznat. Marcus se mi líbil víc...

Zatřásla jsem hlavou, měla bych se už konečně vzpamatovat.

,,Páni, copak tu dělá tahle kráska?" usmál se na Bleer stejně, jako se Marcus někdy usmívá na mě.

,,Pamatuješ na pravidla?" řekla jsem rychle místo Bleer.

,,Jasně," pokrčil rameny, ,,nesahat na tvoje věci, o víkendu do desíti nedělat randál, nerušit tebe nebo tvojí mamku při práci..."

,,Přesně," ukončila jsem jeho vyjmenovávání u tohoto bodu. ,,Tak prosím neruš a dělej si svoje."

Dovedla jsem Bleer do ateliéru a postavila ji na malý čtyřnohý stoleček. Pokynula ji, aby roztáhla ruce a narovnala se.

,,Máš nějaké výstižné přání na styl?" zeptala jsem se ji, když jsem měla všechno zapsané.

,,Nechám se překvapit," mrkla na mě.

Doprovodila jsem ji až k brance a pak se znova vrátila do ateliéru. Zapsané míry, které jsem původně dala na hromádku matčiných papírů, jsem si opět vzala a měla v plánu si je odnést do pokoje.

,,Kradeš mamce práci?" vyrušil mě Marcus. Vlasy už měl umyté a vypadal celkem dobře.

,,Ne," zavrtěla jsem hlavou a chtěla projít, ale zastavil mě silnou paží.

,,Myslím, že Bleer ty šaty chtěla od tvojí mámy."

,,No a?" zeptala jsem se ironicky.

,,A proč si je teda bereš," páni, začínal mi celkem lézt na nervy. Ale neměla jsem nejmenší důvod mu lhát.

,,Hele," nadechla jsem se, ,,máma má aktuálně hodně práce s novou letní kolekcí, se kterou je ve skluzu. Nebudu ji přidělávat další práci."

,,Jak myslíš," pokrčil rameny a uvolnil svoji paži.

Pokývala jsem hlavou a rozešla se. Když jsem ho ve dveřích míjela, naklonil se a dal mi pusu na líčko. Úlekem jsem vyskočila.

,,Neboj," ujistil mě, ,,jen kamarádská."

Na jednu stranu mě ta ,,pusa" docela potěšila, ale na druhou se mi slovo kamarádská moc nelíbilo.