Jedna pro dva [Marcus&Martinus CZ]✔

Kapitola 9

,,Tak, jakou si dáš?" otočil se na mě Marcus, když na nás přišla řada. Jako obvykle jsem si vybrala svoji oblíbenou kombinaci, jahodovou, vanilkovou a kokosovou zmrzlinu, skořicí a polité horkou čokoládou.

,,Ty máš asi vybrané chutě,co?" přátelsky se na mě usmál a já mu to opaltila jen matným pokrčením ramen.

Když jsem dostala svou objednávku, Mac mi naznačil, ať si zajdu sednout. Našla jsem volný stůl úplně v koutě a posadila se. Chvíli jsem jen tak sledovala jeho záda a přemyšlela, jak by se na nich asi vylívalo srdce od starostí.

Zatřásla jsem hlavou. Nechápu, co se to se mnou poslední dobou děje, ale nejsem to já. Už skoro vůbec se nepodobám te staré, plaché a stydlivé Naomi, která ze společnosti kluků v jednom kuse utíkala.

Ale teď? Teď jsem dokonce měla pocit, že po jejich společnosti spíše toužím. A Marcus? Další taková věc. Na toto odpoledne jsem se poměrně vymódila a ani nevím, proč.

Měla jsem na sobě oranžové krajkové letní šaty, dozdobené zajímavými šperky a na hlavě letní slaměný klobouk, vše vlastní výroby. K tomu jsem si vzala béžovou kabelku, kterou mi máma koupila k svátku a boty na podpatku.

Opravdu jsem potřebovala zjistit, co se se mnou děje. Vytáhla jsem z kabelky mobil a najela na messenger. Bleer mi včera poslala odkaz na celkem zajímavý test, a tak jsem ho rychle rozklikla a začala vyplňovat otázky...

Co nejvíce oceňuješ na jeho osobnosti?

Protočila jsem oči. Vážně zajímavé otázky. I přesto jsem však zaškrtla odpověď Prostě všechno a pokračovala dál...

Jak se ti líbí jeho vzhled?
Líbí se mi, je roztomilý.

Kdybys měla volit mezi tvou vysněnou prací a tvou láskou, co by sis vybrala?
Asi bych se své vysněné práce vzdala, ale mrzelo by mě to.

Jak často se vídáte?
Úplně každý den.

Myslíš někdy na jiné kluky?
Jen výjimečně.

Máš tendenci žárlit na jiné dívky, které o něj projeví zájem?
Záleží na tom, jak která.

Stiskla jsem vyhodnotit test a přejela k výsledku. Málem to se mnou kleplo.

Jsi do něj zamilovaná.
Zdá se, že jsi do něj opravdu zamilovaná. Naštěstí ale v rozumné míře, která tě úplně nezaslepuje. Pokud i on tvou lásku opětuje stejně, je velmi pravděpodobné, že vaše zamilovanost ještě nějakou dobu vydrží.

Zírala jsem na ten text jako vyjevená myš. Já že jsem zamilovaná? A do Marcuse Gunnarsena? Pochybuji.

,,Stalo se něco?" vyrušil mě Marcus a posadil se naproti mě. Rychle jsem mobil schovala, zavrtěla hlavou a předstírala, že jsem hrozně zaneprázdněna jedením zmrzliny.

Marcus mě chvíli nejistě pozoroval. Pod jeho pohledem jsem se začala potit. Po chvíli to však vzdal a k mé úlevě se věnoval svému poháru.

Oddychla jsem si. Myšlenky se mi opět vrátily k testu. Ne, v žádném případě zamilovaná nejsem, poznala bych to na sobě sama a ne pomocí internetového testu...

***

,,Naomi! Přišel ti dopis!" zavolala na mě mamka a já vystřelila z pokoje. Dnes měly přijít výsledky prvního kola soutěže.

Mamka byla v kuchyni a vařila s Gerd oběd. Odpoledne jsme se všichni měli vydat do lunaparku. Bylo po vysvědčení, prázdniny se rozjížděli a Emma je hrozně neodbytná. Prosadila si svou a dnes nás čeká hromadný výlet. Měla by s námi jet i Bleer, tak by to aspoň mohla být nějaká zábava.

Ale teď zpátky k výsledkům. Na stole ležela bílá obálka s mým jménem. Sáhla jsem po noži a v rychlosti ji otevřela, chtěla jsem to mít co nejrychleji za sebou.

Mé oči jezdily po papíře a hltaly každé slovo, až vztřebaly to poslední. Přijat.

S radostí Vám oznamujeme, že váš návrh byl přijat a postupujete do dalšího kola.

Vypískla jsem a objala mamku i Gerd. Když se v místnosti objevil Marcus s bratrem, skočila jsem po krku i jim. Hned jsem se však odtáhla a neschopná slova jim podala papír.

Marcus ho přeletěl pohledem: ,,To je bezva," usmál se a já měla pocit, jako by všechny ty naschvály, celá ta válka, jako by vůbec nic z toho neexistovalo. Jako bychom byli nejlepšími přáteli už od dětství.

Dokonce jsem v tu chvíli chtěla tu válku na místě ukončit, ale to by znamenalo přijmout porážku. Pořád vedli 4:3. Tak to teda ne. Vyrovnám skóre a válku ukončím pak.

*

,,A co přesně bys jim chtěla provést?" zeptala se mě Bleer, když jsem ji všechno vylíčila.

,,To právě nevím," pokrčila jsem marně rameny, ,,nic mě nenapadá."

,,A co takhle jim provést něco tady?" navrhla a mě se její návrh hned zalíbil, jenže co?

,,Pojď," pobídla mě, ,,něco mě napadlo, jen musíme najít kluky a něco domluvit."

,,A co je to za překvapení?" chtěl Martinus vědět, když jsme je o půl hodinu později vedly s šátkami na očích lunaparkem.

,,Kdo si počká, ten se dočká," odpověděla mu Bleer a mrkla na mě.

,,Začínám se bát," nedal Tinus pokoj a pořád o něčem mlel.

Na rozdíl od něho, Marcus byl potichu a nechal mě, abych ho za ruku vedla po ceště. Měl ji krásně hřejivě teplou a příjemně hebkou. Zatřásla jsem hlavou. Dost. Tohle už musí skončit.

Podle dohody s provozovatelem atrakce jsme kluky posadili na propadavé dveře nad bazénkem se špinavou vodou. Každá z nás pak dostala míček, kterým jsme se musely strefit do červeného terče, aby se dveře otevřely a kluci se tak vyrochnily v bahnité vodě.

,,Tři, dva, jedna, teď!" zavelela Bleer a úplně stejně jsme své míčky hodily přímo doprostřed.

Pod klukama se to proadlo a už se oba rochnili v bahně. Hlasitě kašlali a snažili se sundat si šátky z očí.

Když se jim povedlo vylézt, zamířili rázným krokem přímo k nám. Chtěla jsem se otočit a utéct, ale Bleer pevně stála na svém místě a samotné se mi běžet nechtělo.

,,Tak takhle vy vymýšlíte překvapení?" usmáli se na nás šibalsky. ,,V tom případě naši oslavu narozenin v žádném případě nesmíte organizovat vy dvě."

Jen jsme se zasmály a já potom vytáhla z kabelky bílý kapesník: ,,Já válku končím." Zamávala jsem s ním ve vzduchu a pak ho zpátky schovala.

,,To říkáš teď," zavrtěl hlavou nevěřícně Martinus. ,,Co když ti nevěřím?"

,,Chceš říct, že já lžu?" obořila jsem se na něj. On se však jen usmál.

,,Neboj," pokračoval dál Marcus, ,,když nebudeme mít důvod, nezaútočíme."

Pak se natáhl a špinavym prstem mi přejel po líci. Bahno mě zastudilo, ale musela jsem se hlasitě zasmát společně s ostatními.