Jedna pro dva [Marcus&Martinus CZ]✔

Kapitola 8

,,A jaký návrh tam chceš poslat?" zeptala se mě Bleer a prohlížela si mé sešity s nákresy.

,,Ještě nevím, ale asi vymyslím něco nového," pokrčila jsem rameny a vzala si tužku.

,,Už budu muset jít," zvedla se, ,,mohla bych si zítra přijít pro ty moje šaty?" otočila se na mě ještě.

Sakra. Tak na ty jsem úplně zapomněla. Chybělo dodělat ještě pár deatilů, ale jestli bych to chtěla stihnout do zítřka, musela bych být vzůru až do pozdních večerních hodin. Ale co jsem ji měla říct?

,,Jo, mám je," zarazila jsem se, ,,máma je má skoro hotové."

Ani nevím, proč jsem ji lhala. Asi jsem se bála, že kdyby se dozvěděla pravdu, urazila by se. A vzhledem k tomu, že Bleer byla jediná osoba ze třídy a vlastně i celé školy, která se se mnou baví.

Zdřejmě moje rozpaky poznala, protože mi položila ruku na rameno a usmála se: ,,Klid, já vím, že je děláš ty, viděla jsem to."

,,Cože?" docela jsem se divila.

,,Teda ne že bych viděla přímo ten návrh, ale jen jsem si přečetla, kolik které látky budeš potřebovat. Omylem jsem to našla na stole, když jsme dělaly ten projekt do němčiny."

,,Aha a tobě to nevadí?"

,,Ne, máš nádherné návrhy," usmála se. ,,A přijdeš na moje narozky?"

Zkoprněla jsem. Moc ráda bych šla na její oslavu, ale Bleer patřila mezi ty oblíbenější lidi, takže tam bude spousta jiných lidí. Takže spoustu mojich nemilých ,,přátel".

,,Promiň," sklopila jsem oči, ,,ráda bych šla, ale na takové věci nejsem."

,,Naomi, jsi moje nejlepší kamarádka, ty na tu oslavu musíš přijít," nezlobila se, spíš zněla zklamaně.

,,Opravdu mě to mrzí, ale je tam tolik lidí, kteří by mě viděli nejraději utírat zadky slonům v cirkuse," šla jsem z pravdou rovnou ven.

,,Nebudu tě nutit," pokrčila Bleer rameny, ,,ale je to hrozná škoda."

***

Na těch šatech jsem opravdu strávila téměř celou noc. Chtěla jsem, aby se Bleer opravdu líbily. Dozdobila jsem je stříbrným páskem a dokonce našla i krásné náušnice, které se k outfitu hodily. ~(viz. Obrázek nahoře)~

,,Naomi, ty jsou boží!" vypískla Bleer, jen je viděla na stojanu. ,,Jestli ty nevyhraješ tu soutěž, pak já..."

,,Můžu vejít nebo se pracuje?" nakouknul do dveří Tinus. ,,Wow, budeš si ty šaty zkoušet tady?"

,,A co tě to zajímá?" usmála se Bleer, strčila jeho hlavu ven a zavřela dveře.
,,A nechce s pozvat na oslavu jeho?" zasmála jsem se a zabalila ji šaty do krabice.

,,Jeho? Jako zpěvák je dobrej, ale jako kluk nestojíza nic," pokrčila rameny a podala mi bankovky.

,,Zapomeň," odbyla jsem ji, ,,nehodlám vybírat peníze od nejlepší kamarádky."

Chvíli jsem se s ní hádala a jako vždy při takových konfliktech prohrála. Pak jsem ji ještě dala dárek k narozeninám a vyprovodila ji ke dveřím.

***

,,Naomi!" zastavila mě mamka, když jsem procházela okolo obýváku. ,,Pojď sem na chvilku prosím."

Teprve teď jsem si všimla tří osob, které s ní byly v jedné místnosti. Jedna z nich byla nanejvýš devítileté děvčátko s hnědými vlasy. Byla až moc podobná bratrům.

,,Naomi, tohle jsou Gerd Anne a Kjill Erik, rodiče kluků," představila mi mamka dvě dospělé osoby. ,,A tohle je jejich sestřička Emma."

,,Těší mě," potřásla jsem si se všemi rukou a chtěla odejít do svého pokoje.

,,Naomi, slyšela jsem, že se hceš zúčastnin módní junior soutěže," Gerd mi k tomu však nedala možnost.

,,Ano, chtěla bych to zkusit," pokrčila jsem rameny.

,,Mohla bych jít do bazénu?" zeptala se Emma. Zdřejmě ji to ve společnosti dospěláků nudilo stejně jako mě.

,,Emmi, sama?" zavrtěla hlavou Gerd.

,,Já s ní klidně půjdu, stejně jsem to měla v plánu," nabídla jsem se hned a vlastně jsem ani nelhala.

,,Tak dobře," usmála se Gerd a začala se o něčem bavit s mamkou.

Vyběhla jsem do pokoje, odhodila vak do kouta a převlékla se do plavek. Učit jsem se už na nic nemusela. Známky byly uzavřené a vysvědčení se rozdávalo za dva dny.

U bazénu už čekala Emma a jen mě uviděla, zamávala mi.

,,Tak co? Jdem?" zeptala jsem se ji a skočila šipku přímo do vody. V tom horku příjemně chladila.

,,Páni, ty umíš šipku?" zatleskala mi Emma. Ona se vody zatím ani nedotkla.

,,Jasně, ty ne?" podivila jsem se. ,,Bráchové tě to nenaučili?"

Emma jen máchla rukou: ,,Oni jsou hrozně fajn, ale v některých věcech docela na houby."

,,To mi povídej," protočila jsem očima. ,,A cheš ji naučit?" zeptala jsem se ji nakonec.

,,Vážně bys to zvládla?" zaradovala se. Ani v nejmenším se s chováním bratrům nepodobala.

,,Zkusit to můžu," vylezla jsem na všech a ukázala ji, co má dělat. ,,Nejprve si dřepni na okraj bazénu, spoj ruce nad hlavou a překul se do vody."

Trvalo asi hodinu než Emma přišla na taktiku skoku, ale pak ji to už šlo výborně.

,,Páni, vidím, že bys byla mnohem lepší sestra, než já bratr," ozval se za mnou Marcus.

,,Tak to není pravda," zavrtěla jsem hlavou a otočila se na něj. Dokonce jsem chvíli váhala, jestli to Marcus opravdu je, ale nakonec jsem usoudila, že jo.

,,Nechtěla bys třeba někdy zajít na zmrzku?" nahodil, na mě zcela nečekané téma. ,,Dlužím ti to."

Vzpomínky se mi vrátili k druhému dni, kdy jsem kluky znala a byli jsme spolu v cukrárně. Tenkrát jsem si objednala svůj oblíbený zmrzlinový pohár a oni mi ho sprostě ukradli.

,,Jasně, proč ne?" řekla jsem, aniž bych si před tím rozmýšlela odpověď.

Tak moment, co to dělám? Vyhlásila jsem jim válku a teď s ním jdu na zmrzku? Ale těm jeho hnědým očím se nedá odolat...  Dala jsem si pomyslnou facku , Naomi vzpamatuj se!!!

~Co se týče těch jmen jejich rodičů, netuším, jak se to skloňuje, tak buďte prosím schovívaví. Jinak kdo byl dneska taky ve škole???( v sobotu)... ~