Kapitola 13

2K 121 10
                                    

"Sammie!" Zakřičel někdo ,když jsme šly k východu z letiště. Sam se začala dívat kolem sebe, dívala se na tváře lidí kolem nás, když najednou se její zrak zasekl na pěkné blondýnce. Rozšířil se jí úsměv, pustila svoje zavazadla a rozeběhla se s otevřenou náručí k té blondýnce.

"Josie!" Zapištěla Sam šťastně a začaly se objímat. Obě skákaly a pištěly jakoby nebylo zítřka, zatím co já jsem stála se zavazadlama v rukou a dívala se na ně. No... to bylo docela... trapný.. snažit se nevypadat... řekněme stupidně. Abych zahnala aspoň nachvilku trapný moment, jsem vytáhla z kapsy mobil a vytočila tátovo číslo. Párkrát to zazvonilo, ale nikdo to nezvedl. Povzdechla jsem si a začala jsem psát zprávu.

-Ahoj tati, zkoušela jsem ti volat, ale nezvedl jsi mi to. Jen jsem chtěla aby jsi věděl, že jsme dolétly v pořádku a jsme teď v San Francisku. Zavolám ti večer.

Colby-

Zandala jsem mobil zpátky do kapsy a předemnou stála smějící se Sam s blonckou. Teď když byla ta holka tak blízko, viděla jsem jak je vlasně pěkná. Z dálky vypadala dobře, ale teď... Teď vypadala ještě líp. Byla dost hot. Ne že bych si jí nějak prohlížela. Nope. Proč bych si prohlížela nějakou holku, když mám tu nejkrásnější a nejúžasnější holku na světě? Nikdo se nemohl rovnat se Sam. Ona je perfektní.

"Colbs, tohle je Josie, moje nejlepší kamarádka." Řekla a šťouchla do ní ramenem. Takže tohle byla Josie... Rozhodně jsem si jí nepředstavovala takhle. Sam jí vždycky popisovala jako roztomilou, rozkošnou a nešikovnou. Ale nevypadala na nic z toho. I když ten její nervózní výraz byl dost rozkošný. "Josie, tohle je moje úžasná a super roztomilá přítelkyně Colby." Řekla Sam a objala mě kolem ramen.

"Musíš vždycky přehánět." Řekla jsem a protočila očima.

"Ne to nikdy, jsi všechno tohle a ještě víc." Řekla a zamračila se, nad tím jsem pozvedla obočí. "Jsi zlá, říkám jen pravdu." Řekla a našpulila rty. Oh bože.. Sam když špulí pusu, je ta nejroztomilejší věc co existuje.

"Aww.. promiň zlato."

"Nope. Nemluvím s tebou." Řekla nafrněně s nosem až do oblak.

"Fajn. Tak to pak můžu zpátky domů, že?" Pokrčila jsem rameny. Dvě můžou hrát tuhle malou hru holka. Vzala jsem svoje zavazadla a otočila se aniž bych se na ní podívala, otočila jsem se k Josie. "No, bylo fajn tě poznat Josie. Ale vypadá to, že mě tu Sam už nechce. Ahoj." Řekla jsem sladce a otočila jsem se zpět a mířila jsem k gatu. Slyšela jsem jak Sam zalapala po dechu a za pár sekund se mi kolem pasu obmotaly dvě ruce a přitáhly si mě k tělu. Věděla jsem, že to bude fungovat.

"Ty slečno, nejdeš nikam." Řekla mi Sam do ucha, díky čemuž mi přeběhl mráz po zádech.

"Oh, někdo tu semnou znovu mluví." Zašklebila jsem se a otočila jsem se k ní čelem.

"No, nemohla bych nechat odletět svojí dívku domů, že?" Řekla a otřela se svým nosem o můj. "Jak bych jinak přežila tenhle týden tady bez tebe?"

"Očividně tak, jak jsi to zvládala, než jsi mě poznala." Řekla jsem sarkasticky a vysloužila jsem si za to od ní pohled a znovu jsem se snažila odejít. Miluju hraní si s ní.

"Nope. Uh-uh. Vůbec. Nenechám tě jít." Řekla a přitáhla mě znovu zpět, tentokrát ne ale do její náruče. Místo obejmutí si mě hodila přes rameno, jako bych byla pytel.

"Sam! Pusť mě na zem!" Zapištěla jsem a snažila jsem se osvobodit.

"Zapomeň, Josie! Pomůžeš mi s našema věcma?!"

One less girl (GirlxGirl)Kde žijí příběhy. Začni objevovat