10.Omluva

150 12 2
                                    

,,AUU!!! Do prdele Cole! Bylo to nutný?!" zařval po mě.
,,Brada? Co tady děláš? Myslel jsem, že seš zloděj, ty idiote!" já se mohl posrat strachy a von si tady přileze Brad... Co tu vůbec dělá, když se se mnou nebaví?
,,Sorry, ale s klukama se ti chcem omluvit. Dělali jsme z toho moc ukvapený závěry. Odpustíš nám to naše hnusný chování??" oni se mi omlouvaj?? To já bych se měl omluvit. Já to vlastně všechno zavinil.
,,Hele, to já bych se měl omlouvat. Nebýt mě, nic z tohohle by se nestalo." sklopil jsem oči a čuměl do země.
,,Cole, nedávej si to zas tak moc za vinnu. Sice si mohl něco udělat, ale to už nezměníš. A vůbec, jak je na tom ta holka?" to kdybych věděl.
,,Jmenuje se Jessica Gerber a zatím je stále v komatu. Včera měla zástavu, ale dostala se z toho. Naštěstí." na konci mi klesl hlas.

S Bradem jsme se usmířili a bavili jsme se o všem možným. Nakonec jsme se rozhodli, že zajdem za klukama a půjdem do parku. Nutně jsem si potřeboval zakouřit, ale zároveň jsem nechtěl.

Kluci mě uvítali a souhlasili s naším návrhem. Oblékli se rychlostí světla a mohli jsme jít. V parku bylo příjemně. Kluci si už zapalovali cígo, ale já ne.
,,Cole? Ty nebudeš?" zeptal se mě Tay.
,,Jo, budu." lhal jsem. Nechtěl jsem, ale taky jsem nechtěl vypadat jako ubožák. Bože, zas myslím jen na sebe. Zapálil jsem si svoje cígo a vdechnul jsem ty uklidňující látky, které jsem tak moc potřeboval a zároveň tak moc nechtěl.

S klukama jsme zase v pohodě, což je super. Alespoň něco dobrýho za posledních pár dní.

Další kapitola je na světě. Snad se vám líbí. Další kapitola bude delší. Jsem strašně ráda za všechny mé čtenáře. Děkuji za všechny hlasy a komentáře.

Teris❤

Osudný den ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat