22.Sbohem

119 10 1
                                    

,,Okamžitě mě pusťte! Nemáte právo!"
,,Ty taky nemáš právo ubližovat mé rodině, ale přesto si ho porušil."
,,Mrzí mě to jasný? Hele... Chtěl jsem to říct už dřív, ale já se do vaší dcery postupně zamiloval. Nikdy jsem jí nechtěl ublížit. Kdybyste jen věděl jak moc mě to sebralo."
,,Na tohle ti neskočím chlapečku. Ty budeš pykat." postavil se přede mě a vyzval mě k boji? Tohle nevypadá vůbec dobře, ale rozhodně se nehodlám vzdát.

Začal první. Na poslední chvíli jsem stačil uhnout jeho silné pěsti. Trochu jsem ho zmátl a využil jsem situace. Napřáhl jsem se, ale než jsem stihl cokoliv zaregistrovat, chytl mou ruku a začal ji překrucovat. Bolí to jako kráva!

,,Aaaa! Kurva! To je bolest!" rozhodně neprohraju. Ne! Kopl jsem ho do nohy a tím jsem ho donutil povolit stisk. Vyvlékl jsem svou bolavou ruku z jeho sevření a praštil ho pěstí přímo do ksichtu.

,,Kurva! Ty spratku jeden...."
,,Dost!!!" oba jsme se otočili za hlasem. Stála tam Jessica.

,,Jessico, zlato, co tady děláš?"
,,Co tady děláš ty? Slíbil si, že mu neublížíš!! Zase si porušil slib! Nedá se ti věřit, tati! A ty Cole? Myslela jsem si, že jsi jiný... Zmýlila jsem se ve vás obou.. A je mi to líto.." rozplakala se a rozeběhla se pryč. Tentokrát jsem se rozběhl za ní. Nebyl jsem ale sám. Její táta běžel taky.

,,Jess! Prosím.. Vyslechni si mě! Prosím!"
,,Ne! Jessico. Mě si vyslechni. Jsem tvůj otec!"
,,Vy že jste její otec? Kdybyste byl její otec, byl by ste s ní doma a utěšoval ji. Kde jste byl, když vás nejvíce potřebovala? A co děláte vy? Vy se na ulici perete s nějakým cizím klukem.. Vždyť mě ani neznáte."
,,Taky pravda.. Omlouvám se.. Byl jsem asi až moc tvrdý, ale zasloužil sis to."
,,Jo, já vím. Hluboce lituju všeho, co jsem udělal. Jessico?"

Celou dobu k nám stála zády, ale po vyslovení jejího jména se na mě nečekaně otočila.

,,Co..."
,,Mrzí mě to.. Opravdu mě to upřímně mrzí a chci abys mi odpustila. Prosím. Já.... Já tě doopravdy miluju, Jess."
,,Já...já... Já nemůžu. Je mi líto, Cole. Bude lepší, když už se neuvidíme. Sbohem..."

Otočila se a odešla. Zůstal jsem tam stát. Její táta odešel s ní a já bulel jako malá holka, která ztratila svou oblíbenou panenku. V podstatě je to pravda. Ztratil jsem ji. Navždy..

Další kapitola... 😂😂😂 Dokopala jsem se k tomu, abych ji napsala i když nemám náladu. Co bych pro vás neudělala, no ne? 🙌 Snad jste spokojení. Paa!

Teris❤

Osudný den ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat