Maybe someday (L.T.)

Heathrow

Všechny věci i z koupelny jsem měla zabalené vcelku rychle. Pomalu jsem se začala plížit z tohodle krásného baráčku odkuď se mi vážně nechtělo. Stále byli v kuchyni. Naštěstí abyste se dostali do předsíně nemuseli jste procházet kuchyní.

"Sama to nezvládnu Louisi." řekl ten její otravný hlas.

"Nenechám tě v tom samotnou to je přece jasné." řekne on, po těhlech slovech je jasno. Obuju si svoje boty a už nevnímám rozhovor mezi nimi. Na sebe si vezmu ještě bundu, kterou mám pověšenou na věšáku. Kufr vezmu do ruky aby nedělal zvuky a opatrně otevřu dveře. Tak aby to neudělalo veliký zvuk dveře zavřu a vydám se pryč od sídla Louise Tomlinsona. Od kluka, do kterého jsem se zamilovala. Od kluka, který mi zlomil srdce. Od kluka, který nemá srdce. Kufr jsem už mohla v klidu táhnout po zemi a s posledním ohlédnutím na barák jsem se rozešla pryč. O kousek dál jsem si zastavila taxíka aby mě odvezl na letiště Heathrow. Cesta byla vcelku dlouhá, ale v pořádku jsme se dostali před letiště. Doufala jsem, že brzo něco poletí. A kam vlastně letím? Letím zpátky domů. Řidičovi jsem dala nějaké peníze, popadla jsem své věci a odešla jsem z taxíku. O chvilku později jsem se už objevila na tom obrovském letišti. Došla jsem k přepážce, za kterou se tyčila milé vypadající paní okolo 30-ti let.

"Dobrý večer." pozdravím mile, i když se mi chce plakat.

"Dobrý večer, přejete si?" opětuje mi. Naštěstí jak se dozvídám letadlo odlétá v devět hodin večer takže mám akorát čas na to se nechat odbavit. Po odbavení a projití vší možnou kontrolou, jsem vpuštěna do letadla. Sedím u okénka za což jsem opravdu ráda. Když se připoutám podívám se ven z letadla. Dívám se na letiště. Teď kdyby to byl romantický film byl by na letišti a chtěl by se sem za každou cenu dostat a jelikož je slavný určitě by se mu to povedlo. Kdyby tohle byla knížka, kterou píšou různé dívky třeba na Wattpad otevřeli by se dveře od letadla a tam by se zjevil on. Bohužel tohle je realita a proto se letadlo začíná pomalu rozjíždět po ranveji. Z mého oka mi ukapne jedna slza. Ta jedna slza spustí ohromný pláč, který nejde zastavit. Naposled se podívám na Londýn, kde se všechno stalo. Za tak málo dnů tolik vzpomínek. Z pláče se stane hysterie a kdybych neseděla v letadle právě bych řvala. I tak tady vzlykám a je mi jedno co si o mě kdo myslí. Tohle není kniha a já už to prostě vydržet dál nemohu.

Každá dívka by za tohle dala cokoliv. Já naopak bych radši nikdy tohle nezažila. Radši navždy budu snít než být zklamaná z tebe.
Neměla jsem ti psát. Neměl tě Niall vyděsit. Neměl jsi číst mé zprávy. Neměl jsi mi odepsat. Neměli jsme se setkat a já bych se měla o dost lépe. Co by za to dalo milión holek aby si s tebou psali, aby tě mohli potkat natož aby se s tebou mohli obejmout a políbit. Já tohle měla a k čemu mi to je. Mám akorát zlomené srdce na milión kousků a nikdo ho nikdy neslepí.

"Zbohem Louisi." šeptnu si pro sebe.

Snad jsi teď šťastný Lousi Tomlinsone.

______________________

Snad se bude líbit ❤

S láskou Kthxx❤