Maybe someday (L.T.)

Of course.

Let naštěstí proběhl v pořádku. Probudila mě až letuška, když jsme dosedli na zem. Vypadala velmi mile a sympaticky. Na jejím obličeji se objevil starostlivý pohled. To vypadám tak příšerně?

"Jste v pořádku?" optala se mě.

"Ehm.. ano, samozřejmě." usmála jsem se nebo jsem se o to aspoň snažila. Z mého úsměvu avšak vznikl divný úškvrn. Letadlo jsem nakonec opustila a chvilku jsem si počkala než najdu své zavazadlo. Když jsem ho měla, šla jsem na vlak, který jel zachvíli a mě tak odvezl z Prahy do našeho městečka.

O asi dvě hodiny později jsem se postavila před hezky vypadající dům. Nebyl jako ten Louisův to je jasné, ale byl to můj domov a i tak krásný. Otevřela jsem branku a došla jsem ke dveřím, které jsem odemkla. Sundala jsem si bundu a boty a šla jsem do kuchyně.

"Ahoj." hlesla jsem, když jsem viděla mamku jak si dělá pití. Vylekaně se na mě podívala.

"El?" zeptala se a divně na mě koukala jako kdyby se bála, že jsem duch. Ihned jak se vzpamatovala z šoku mě objala. "Co tady děláš zlato, stalo se něco?" zasypávala mě otázkami. Mě to akorát dovedlo k tomu, že jsem se znovu rozbrečela. Mamka mě hladila po vlasech. Když jsem se snad po půl hodině konečně lehce uklidnila, řekla jsem mamce jenom, že se o tom teď nechci bavit a odešla jsem do svého pokoje, kde jsem si lehla do postele a šla spát.

Co asi děláš Louisi? Jsi snad s ní a na mě jsi už zapomněl?
__________________________

Nový díl snad se líbí. ❤ Nejdřív jsem měla napsaný díl z pohledu Louise, ale pak jsem ho celý smazala takže tento díl je psán na rychlo... :/

Hlasujte, komentujte ❤

S láskou Kthxx❤