Maybe someday (L.T.)

Green Park

Své kufry jsem dala do pokoje a šla jsem ven, kde na mě čekala už sestra. Procházeli jsme se Londýnem. Byla to jako pohádka, vážně krásné to bylo. Harryho jsem měla ve své náruči.

"Zajdeme si do Starbucku?" zeptala jsem se sestry.

"No my jsme chtěli jít do muzea."

"Tak vy běžte do muzea a my půjdeme sem a pak tady na vás někde počkáme. Jenom myslím, že nás tohle s Harrym moc nezajímá viď špunte." usmála jsem se na něho a on se jenom zasmál.

"Tak dobře." s tím se má sestra rozešla pryč a my dva jsme šli dovnitř. Já jsem si vzala karamelové kafe a ještě k tomu muffin. Slečna byla moc hodná, že mi s objednávkou pomohla ke stolu kam jsme si sedli. Hazza na mě koukal jakoby chtěl taky. Bohužel jsem se opravdu bála mu něco dát jenom je ještě malý. Naštěstí po celou tu dobu než jsem to vypila a snědla byl velmi hodný. Akorát jsem se chtěla zvednout, když mi zabrněl mobil proto jsem se ještě na chvíli posadila a šla jsem si přečíst zprávu.

Louis:

Ahoj tak co jak se ti líbí v Londýně?

Já:

Je to krása :)

Louis:

A kde jsi teď?

Já:

Ve Starbucku v Berkeley :*

Louis:

Tak to si tam užijte :) kousek od tamtuď je krásný park :*

Já:

Já vím. Přesně tam máme teď namířeno, musím jít zatím pa Louisi :*

Louis:

Pá :*

Mobil jsem uklidila a jak jsem řekla tak jsme i udělali. Opravdu jsme šli k tomu parku, který se jmenuje Green Park a nachází se blízko Buckingham Palace. Park nebyl daleko. Byl opravdu nádherný. Cesta byla ohraničená plotem aby lidi nechodili do krásně upravované zahrady. Akorát jsme se zastavili u vody, která zde byla a uprostřed ní stříkala voda jako fontána. Byla to krásné a Harrymu se to líbilo.

"Líbí." zeptala jsem se ho a ukazovala jsem na fontánu. Harry se jen zasmál a svýma malinkými ručičkami začal máchat kolem sebe až jsem se bála, že mě uhodí.

"Ahoj." hlas za námi promluvil a mě se na chvíli zastavilo srdce. Ten hlas. Pomalu jsem se otočila a podívala jsem se na bruneta, který měl kapuci, ale pár vlásků mu šlo vidět a ty jeho modré oči, které bych poznala vždycky.

"Louisi?" řekla jsem překvapeně. On se jen usmál. "A-hoj." vykoktala jsem ze sebe. Tak tohle jsme opravdu nečekala.

"Líbí se ti to?" podíval se na Harryho v mé náručí a tím se k nám přiblížil. On se jen zasmál. "A tobě se tady líbí?" podíval se do mých očí.

"Ano moc."

"Něco mi dlužíš pamatuješ." Usmál se tím svým dokonalým úsměvem a já myslela, že omdlím. Nechápavě jsem se na něho podívala. Na jeho obličeji avšak vznikl úškvrn. A pak mi to došlo.

"Jo jasně už vím." zasmála jsem se. Harryho jsem pevně chytla jednou rukou a tou druhou jsem obejmula Louise. Své rty jsem přesunula na jednu stranu jeho obličeje a pak na druhou. "Takhle stačí?" Zasmála jsem se, ale stále jsem ho objímala.

"Jsem spokojený." řekl a vytvořil na svých rtech dokonalý úsměv. Jeho oči svítili jako hvězdy. Za to mě se potili ruce návalem nervozity, mé tváře museli být rudé z toho jak jsem se styděla mu dát lehké polibky na jeho tvář a mé srdce bilo jako kdyby chtělo vyskočit z mé hrudi. Svoji ruku jsem sundala z Louise a poodstoupila jsem od něho trochu dál.

O chvíli později přišla sestra, která se nedůvěřivě podívala na Louise, ale ihned jsem jsem jí do ucha pošeptala, že je to on tak se uklidnila. Vzala si Harryho a s tím, že už musejí jet mě nechali samotnou uprostřed tohodle velkého města po boku jeho.

"Musím ti něco říct." řekl najednou.

"No." pobídla jsme ho aby mluvil.

"No.. jak jen to říct." zasmál se nervózním smíchem." Víš napadlo mě, že by jsi mohla ji spát ke mě."

"To myslíš vážně?"

"Ano. Tak co na to říkáš?"

"Možná bych řekla ne, ale víš co se mi dneska stalo?" zasmála jsem se. On jen pokroutil hlavou a tak jsem mu začala vypravovat co se mi stalo v tom hotelu. On se jen poškrábal na čele, prohrábl si vlasy a nevinně se usmál.

"Jo.. no.. víš měl bych ti ještě asi něco říct." opět se zasmál takže šlo poznat, že je nervózní. "Za to mohu já." zadrmolil tak, že jsem mu skoro nerozuměla.

"Za co můžeš ty?" optala jsem se ho a přejížděla jsem ho podezřívavým pohledem.

"To já jsem se domluvil s tou slečnou aby ti tohle řekla aby sis nevybalovala a mohla jsi jít bydlet ke mě, protože to vlastně ani není levný hotel a už jsem to zaplatil." vysypal ze sebe náraz. Chvíli mi trvalo než jsem pochytila co všechno řekl.

"Cože jsi udělal?" vyjekla jsem, když mi to došlo. "Já si to umím kdyžtak zaplatit sama."

"Čekal bych, že mě seřveš, že ses třeba cítila špatně a podobně, ale ne za to, že jsem to zaplatil." usmál se na mě.

"Ty víš, že jsem jiná." usmála jsem se na něho.

"Tak co bereš to?"

"No co mám asi tak dělat Louisiano." Zasmála jsem se.

"Hej zvědavko nech toho." zasmál se i on. A tak jsme jeli k tomu hotelu, kde mi vzal kufry a vyjeli jsme směr jeho dům. Je to divné a přitom není. Známe se svým způsobem půl roku přesto jakoby se neznáme. Nevím jestli to není rychle jít k němu bydlet, ale na druhou stranu co mám dělat, když to měl takhle po celou dobu vymyšlené, že?

Jak může dopadnout bydlení s Louisem Tomlinsonem?
_________________________

Hehe tak co na to říkáte? Už se konečně potkali ❤

Hlasujte, komentujte ❤

S láskou Kthxx❤