Na chodbě jí samotnou potkávám, vím že moc nefandí zábavám.
Líbila se mi víc a víc, zamiloval jsem se do ní a lásce vyšel vstříc.
Krabici s dárkem jsem jí ke dveřím dal, pak už jen čekal a čekal dál.
Dívka odpověděla rychle, hodila dopis do skřínky chytře.
Ovšem můj kamarád Jason zahlédl ji, ptal se jestli její jméno znát smí.
"Elizabeth" odpověděla, i když trochu rozechvělá.
Doma dopis otvírám, písmeny se prodírám.
Stojí v něm: Půjdu pod podmínkou jen, když seznámíme se než sejdeme se.
Radostné slzy utírám, znovu dopis pročítám.
Na papír píšu: Tak na chodbě sejdeme se, konečně už uvidíme se.
Do skřinky vzkaz házím, a do své třídy odcházím.
